Letiště v Dublinu, čtvrtek 1. srpna odpoledne. Poslední cestující na pravidelné lince ČSA do Prahy se právě usazují v letadle. Od vstupních dveří stroje se náhle ozývají vzrušené výkřiky: „Nech toho! Pocem! Co děláte? Nešahej na mě!“ Letuška zběžně zatáhne závěs v uličce, aby pasažéři neviděli ven.
Brutální povinnost
Očitému svědkovi se nabízí dramatická scéna. Na konci terminálu těsně před vchodem do letadla stojí skupinka třinácti českých Romů, které se irská policie snaží proti jejich vůli natlačit do letadla. Romové se brání, a tak okamžitě dochází k potyčce. Policisté se strkají a přetahují s dospělými muži, za nimiž se schovávají zmatené ženy a děti. V jednu chvíli se policii podaří roztrhnout rodinu na dvě části a přibližně třetina Romů ustupuje do nitra letadla. Ostatní drží venku rozkročení strážci pořádku. V ten moment se celým prostorem rozlehne hysterický pláč asi dvanáctileté dívky, která začne křičet: „Já se bojím, pomoc, babi, už nechci, nechci!“ „Jsme Markovičovi a tady ta holka jede za svojí mámou, která už dva roky bydlí v Dublinu,“ volá v nepřehledné situaci mladší Rom. Opodál stojící starší muž dodává, že část z nich je z Chomutova a do Irska přiletěli dopoledním spojem na dovolenou. V Dublinu na letišti se sotva ohřáli a už je imigrační úředníci hnali zpátky k letadlu, které se vracelo do Prahy. A proč jim zakázali vstup? „Co já vím. Pasy máme v pořádku, hotel tady zaplacenej. Nic nám neřekli a na nic se neptali,“ krčí…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
