12. května 1955 byla – původně na věčné časy – pod kuratelou Sovětského svazu založena Varšavská smlouva. Neuplynulo ani půl století a střední Evropu čeká zcela jiný historický okamžik: vstup do Evropské unie. Ještě není stoprocentně jisté, zda se tento krok do nového prostředí všem Středoevropanům podaří. Musí překonat strach z neznáma, což půjde o to hůř, že čtyřicet let komunistické vlády se silně podepsalo na lidském sebevědomí. Důkaz, že se nebojí, mohou ale všechny postkomunistické země podat ve volbách do sněmovny, které od září 2001 do září 2002 probíhají postupně v Polsku, Maďarsku, Česku a Slovensku, a zvolit při nich proevropskou reprezentaci. Protože letos v září budou do Bundestagu volit Němci včetně těch východních, bude maturitu z politické dospělosti skládat vlastně celý středoevropský blok někdejší Varšavské smlouvy.
Proti národovcům a komunistům
Postkomunistické země střední Evropy si nemohou na posledních dvanáct let stěžovat. Společně se zbavily komunistické diktatury a všechny dosud zůstávají na cestě k demokracii. Na menší (Česko a Maďarsko) či větší (Slovensko za Mečiara) pokusy o omezení svobody občané reagují silným odporem. Všechny státy rovněž najednou zahájily ekonomickou reformu a dnes celá oblast hospodářsky roste zhruba stejným tempem, o něco vyšším než zbytek Evropy. Dnes tedy Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko (také Slovinsko) usilují společně o vstup do EU. Zabránit jim v tom ještě mohou různá…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 48 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
