Dát se s normálním Turkem do Turkem do řeči o Kurdech bývá podobná zkušenost jako začít diskutovat s běžným Čechem o Romech. Bez nadsázky lez říci, že Turci obecně Kurdy považují za nepřizpůsobivou komunitu s odlišnou mentalitou a s kriminálními sklony. Jsou prý úplně jiní, mají feudální klanovu mentalitu, ráci válčí mezi sebou anejsou civilizovaní. Lze tomu odporovat například argumentem, že problém spočívá spíše v přístupu ankarské vlády k etnickým a náboženským menšinám než v „typicky“ záporných vlastnostech Kurdů. A že podstatnou roli hraje špatná informovanost o tom, jak se žije milionům kurdských občanů, způsobovaná obrovským komunikačním deficitem mezi východem a západem Turecka. Ale diskuse málokdy skonží shodou
Útoky ze dvou stran
Rozdíl mezi východem a západem Turecka lze srovnat snad jen s rozdílem mezi vyspělým Izraelem a zaostalou Palestinou. Zeje tu ekonomická, sociální a kulturní propast, kvůli níž Kurdové už léta emigrují směrem na západ. Vláda se ji snaží překlenout projektem GAP (Guneydogu Anadolu Projesi, Jihovýchodní anatolský projekt). V Kurdistánu - tak nazývat oblast kolem jihovýchodní Anatolie je ovšem v očích státních orgánů opovážlivost - chce Ankara vytvořit pracovní příležitosti, zvýšit úrodnost půdy a postavit infrastrukturu. Nezávislé studie ale už ukázaly, že jeden z hlavních bodů projektu - vybudování zavlažovacího systému, potrvá asi až do roku 2013, přestože měl být původně dokončen v roce 1994. Kvůli záplavám,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 36 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
