0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Civilizace4. 2. 20016 minut

Nesníš bližního svého

V hornatém vnitrozemí Nové Guineje žije asi dvacetitisícový národ Fore. Když byl před půlstoletím poprvé navštíven bílými prospektory a misionáři, řádila v něm právě epidemie neznámé a bez výjimky smrtelné choroby. Byla to degenerativní nemoc nervového systému, provázená postupným zhoršováním koordinace pohybů, třesem těla, poruchami řeči a myšlení. Pro pokročilé stadium byly typické náhlé změny nálad a nenadálé záchvaty smíchu, proto se někdy hovoří o „nemoci smějící se smrti“. Domorodci ji ovšem nazývali prozaičtěji „kuru“ - podle neustálého třesu nemocných. V době vyvrcholení epidemie bylo kuru příčinou devíti desetin všech ženských a třetiny všech mužských úmrtí.

Smrtonosné bílkoviny

Reklama

Biolog Carleton Gajdusek z amerického Národního ústavu zdraví byl prvním, kdo se začal roku 1956 studiu podivné epidemie věnovat. O dvacet let později obdržel za svůj výzkum Nobelovu cenu (jeho kolega Stanley Prusiner pak v roce 1997 získal ještě další). Výsledky obou vědců prokázaly,že kuru je společně s několika dalšími nervově degenerativními onemocněními - včetně slavné Creutzfeldt-Jakobovy nemoci a nemoci šílených krav - unikátní tím, že jejím původcem je infekční bílkovina, tzv. prion. Do té doby se všeobecně věřilo,že k nákaze jakoukoli nemocí je vždy nutná nukleová kyselina, neboť ta jako jediná kóduje genetickou informaci, nezbytnou k pomnožení původce nemoci v novém hostiteli. Bylo proto záhadou, jak by takový úkol mohly zvládnout samotné bílkoviny …

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc