Rozděl a panuj
Tento týden hodlá Asociace soukromého zemědělství podat stížnost k Ústavnímu soudu proti nařízení o produkčních kvótách na mléko. Předpis, který koncem roku schválila vláda na návrh ministra zemědělství Jana Fencla a v platnost vstoupil od ledna, soukromí zemědělci považují za bezprecedentní zásah do svobody podnikání. Fenclův úřad spolu s Agrární komorou a Svazem zemědělských družstev tvrdí, že nemohl jednat jinak. Kvůli stabilitě trhu s mlékem je prý třeba garantovat jeho minimální cenu a regulovat produkci. Především se však ministerstvo hájí povinností zavést kvóty kvůli vstupu České republiky do Evropské unie (ministr dokonce označil prosincový protest sedláků proti mléčným kvótám za „první demonstraci proti Evropské unii“). Ale lze mezi evropskými normami a Fenclovým projektem opravdu udělat rovnítko?
Mléko v konzervě
Zmíněné vládní nařízení říká, že od dubna nikdo nesmí vyrábět mléko bez přidělení kvóty, jejíž výše bude odvozena od objemu mléka vyrobeného v roce 2000. Státní zemědělský intervenční fond sice na požádání umožní sedlákovi vyrobit mléka více, nejvýše však o 15 procent. Minimální cena litru mléka je stanovena na 7,60 Kč. Za každý litr vyrobený „nad kvótu“ musí zemědělec zaplatit státu penále ve výši 115 procent garantované ceny (stejnou sumu odvede do státní kasy i mlékárna, která nadbytečné mléko koupí). Pokud se mu naopak nepodaří naplnit kvótu alespoň z 90 procent, stát mu v dalším roce povolenou produkci sníží. "Kvóty…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
