Tomu dal, tomu méně
Nedávné parlamentní volby v Itálii byly do jisté míry plebiscitem na téma „Chcete Silvia Berlusconiho, nebo ne?“ Odpovědí voličů bylo jasné ano. Pravicová koalice Dům svobody získala absolutní většinu v obou komorách parlamentu, což se nikomu v Itálii nepodařilo desítky let. Jednoznačným hegemonem koalice je Berlusconiho Forza Italia, která získala 32 % hlasů, zatímco Národní aliance dvanáct a Liga severu se ani nepřehoupla přes čtyřprocentní hranici. Přesto musel Berlusconi při sestavování vlády brát na oba partnery ohled. Štědře odměnil alianci a nezapomněl ani na šéfa ligy Umberta Bossiho, který způsobil pád první magnátovy vlády před sedmi lety. Právě negativní zkušenost z roku 1994 však Berlusconiho přiměla k tomu, že klíčové pozice ve vládě obsadil výhradně svými lidmi.
K Atlantiku čelem
Snad nejjednodušší volbou byl post ministra vnitra, jímž se stal Claudio Scajola (53). Tento muž měl lví podíl na přeměně Berlusconiho nezkušeného hnutí ve velkou politickou stranu a coby stratég Forza Italia koordinoval její kampaň před letošními volbami. Jmenování ministra zahraničí bylo o poznání delikátnějším úkolem. Dotyčný musel mít dobré kontakty v zahraničí, které by přesvědčily ostražité mezinárodní kruhy o důvěryhodnosti italské diplomacie. Volba padla na Renata Ruggiera. Jednasedmdesátiletý Ruggiero patří mezi zkušené diplomaty - mimo jiné předsedal Světové obchodní organizaci. „Tradiční italská zahraniční politika se nezmění,“ prohlásil…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
