Romové Heleně děkují
K poslednímu dni školního roku odvolal biskup Ostravsko-opavské diecéze František Lobkowicz ředitelku Církevní základní školy Přemysla Pittra. Rodiče žáků - jde téměř bez výjimky o samé Romy - sepsali hned protestní petici. Helena Balabánová totiž vtiskla své škole renomé vstřícného a přátelského ústavu a podařilo se jí získat důvěru romské komunity. Důvody jejího odvolání přitom neznějí nijak přesvědčivě.
Co takhle dát si špenát
Pomalu se smráká, na chodníku před vchodem do rohové třípatrové budovy s nápisem Církevní základní škola Přemysla Pittra sedí na bobku romská žena a tři dívky. Tři kluci opodál střídavě tahají z balíčku karet. Kdo prohraje, dostane kartami přes prsty. „Ten se má, taky bych jela,“ říká jedna z dívek na adresu hráče v modré šusťákové soupravě. Za chvíli totiž odjíždí spolu se dvěma desítkami dalších členů školního folklorního souboru na festival do Maďarska. Známí je přišli vyprovodit. „Heleně Balabánové se za osm let práce povedlo vytvořit komunitní školu, otevřenou i sourozencům a rodinám žáků,“ komentuje scénu loučení Viktor Sekyt z mezirezortní komise pro záležitosti romské komunity. Helena Balabánová (40) začínala učitelskou kariéru koncem osmdesátých let na jedné z ostravských zvláštních škol. „Chodily tam skoro samé romské děti. Ale spíš než škola to byl kriminál,“ vzpomíná. "Děti nesměly o přestávkách chodit za svými sourozenci z jiných tříd, během hodiny se nemohly napít nebo jít na záchod. Ale nejhorší bylo, že…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
