Připomeňme si
Až dvanáct let vězení hrozí bývalému důstojníku BIS Romanu Hrubantovi. Minulý týden předala Helena Čapková z Městského státního zastupitelství v Praze žalobu příslušnému soudu a zároveň nedoporučila jedenatřicetiletého Hrubanta propustit z vazby. Loni v červenci přišlo na BIS udání, že Hrubant vydíral tři podnikatele. Využil je prý k tomu, aby na podvodné leasingové smlouvy vyzvedli čtyři automobily Škoda Octavia, které prodal. Vyšetřování případu provázela řada nejasností, o kterých jsme podrobně psali v Respektu 48/99. Řada svědků z pražského podsvětí na svědeckých výsleších nepotvrdila to, co původně říkala na kriminálce, nicméně vyšetřovatel Martin Pavlík (o jeho vyšetřování novináře Smrčka viz článek na této straně) trval na zpravodajcově vině. Možné vysvětlení, proč Hrubant skončil za mřížemi, nabízí tři roky stará událost v BIS. Tehdejší šéf služby Karel Vulterin se rozhodl vyšetřit masivní únik informací z BIS do sociální demokracie. Tehdejší Vulterinův náměstek Jan Princ a další dva vysocí důstojníci kontrarozvědky vybrali pro úkol právě Hrubanta. Akce byla přísně tajná, kromě čtyř zmíněných mužů o ní nikdo nevěděl. Hrubant odevzdal v únoru 1998 předběžnou zprávu, kde za možné viníky „zpravodajských provalů“ označil čtyři důstojníky BIS - Tomáše Kadlece (dnes šéf NBÚ), Petra Zemana (dnes šéf rozvědky), Martina Hejla a Ivana Třísku (vysocí představitelé NBÚ). Jak vyplývá z údajů v závorce,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
