Minulou středu vláda projednala jeden ze svých nejdůležitějších materiálů. Zpráva s názvem Národní program přípravy na členství v Evropské unii by měla pro příští dva roky být naším jízdním řádem na cestě do sjednocené Evropy. Přesně definuje, co v kterém roce musíme splnit a kolik nás to bude stát. Během několika týdnů dostane text i EU a dozví se z něj, jak jsme pokročili v přípravě a zda jdeme správným směrem. Národní program se přitom stává aktuálním v době, kdy vůdčí představitelé EU začínají zdárný start procesu rozšíření podmiňovat vznikem „Evropy více kategorií“.
Dobrý obchod
Národní program přináší několik zásadních informací. „V Bruselu jej velice pečlivě porovnají s poslední hodnotící zprávou a zjistí, jak jsme pokročili. Rád bych ale zdůraznil, že drtivou většinu bodů bychom museli plnit i bez ambice stát se členy EU,“ říká vrchní ředitel sekce evropské integrace ministerstva zahraničních věcí Petr Kubernát. Podle šéfa rezortu Jana Kavana je zpráva natolik důkladně zpracována, že nám pomůže v lepším hodnocení Evropskou komisí. Zároveň ale Kavan přiznává „závažné problémy například v plnění kapitoly o migraci, hraniční kontrole, policejní spolupráci včetně organizovaného zločinu“. V souvislosti s Evropskou unií se dnes ale více hovoří o volném pohybu pracovních sil, „Schengenu“ a možnosti prodávat nemovitosti a půdu Evropanům. Schengenské dohody stanovily, že uvnitř Unie mezi členskými státy téměř neexistují hranice. Na přechodech…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
