Návrat k podstatnému
Miloslav Moucha je malíř kontemplativní letory, přemýšlivý, nadaný schopností hlubokého vcítění a vhledu do dějů tohoto světa a vesmíru - tedy tím, co se v časech povrchní postmoderny stává již téměř vzácností a výsadou podivínů. Dokazují to nejen jeho obrazy a grafické listy vystavené v těchto dnech na zámku Klenová u Klatov, ale nejnověji i monografie s příznačným názvem Životaběh, konvolut vzpomínek, úvah, sentencí, zamyšlení a teorém, které jsou neodmyslitelnou součástí tvorby výtvarné a které tvoří její rovnocenný protějšek.Malíř se narodil v Litvínově (1942), v městě prokletého osudu, poznamenaném od konce druhé světové války nepřetržitou devastací a vše prostupujícím marasmem. Zde prožil svoje chlapecká léta a věk dospívání; doslova osudovou událostí se pak pro něj stalo setkání se spisovatelem Josefem Jedličkou, který ho přivedl k náročné filozofické četbě. Došlo k němu někdy na začátku 60. let, krátce po Mouchově návratu z vojny. Jedlička patrně také bezděky určil novou orientaci jeho výtvarného vyjádření, jež se do té doby soustředilo víceméně jen na „povrchní“ záznam skutečnosti. Moucha byl autodidakt, protloukal se jako mladý nezakotvený muž všemožnými profesemi, ale dílo, které začalo vznikat, nabývalo stále většího duchovního rozměru, překračujícího nejednou naši trojrozměrnou realitu ve směru transcendentna a metafyzického zahledění. Od konce 60. let žil umělec ve francouzském exilu.Mouchův svět je světem vizí, temných podobenství a symbolisticky…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
