0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Civilizace5. 4. 19989 minut

Jazyk pro menšinu neslyšících

Anna Červenková

Na únorové schůzi Poslanecké sněmovny prošel prvním čtením zákon o znakové řeči. Byl předložen z iniciativy poslanců Pavla Dostála a Miloslava Kučery (ČSSD) jako poslanecký návrh. Vláda si vyžádala vyjádření příslušných ministerstev a Legislativní rady, poté návrh zákona posoudila. Výslovně jej sice nezamítla, avšak ani nevyslovila souhlas. Vládní stanovisko, formulované na způsob „chytré horákyně“, bylo důsledkem rozpaků a předsudků, které dosud vůči znakovému jazyku převládají.

Nenápadná diskriminace

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Své rozpačité stanovisko se kabinet pokusil „pocukrovat“ závěrečnou formulací: „Vláda je připravena vždy zodpovědně přihlížet k potřebám a oprávněným zájmům zdravotně postižených občanů, nepovažuje však za správné řešit potřeby a nároky jedné skupiny zdravotně postižených samostatně."Praktická nebo úplná hluchota představuje ze sociálně- právního hlediska bezesporu těžké zdravotní postižení (tak je také chápána ve vyhlášce MPSV č. 182/1991 Sb. a č. 207/1995 Sb.). Na rozdíl od ostatních typů postižení zde však hlavní problém není jen v tělesném handicapu, jako je tomu např. u nevidomých nebo u vozíčkářů, ale zejména v komunikační bariéře vůči normálně slyšící a mluvící populaci. Uvnitř své komunity jsou tito lidé vlastně zdraví.Je to zcela odlišná situace než např. u nevidomých, kteří se navzájem vidí stejně málo, jako vidí okolní svět. Naproti tomu i lidé úplně hluší, neschopní orální promluvy (dříve tzv. "hluchoněmí“), kteří ve slyšící…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc