Přešlapování na mostě

Pro ekonomiky ve stadiu pokročilé ekonomické transformace platí bezpochyby tytéž zákonitosti jako pro tradiční tržní ekonomiky. Jejich nízká produktivita a pozůstatky institucí totalitního systému je ale přece jen činí dosti odlišnými. Celá řada dílčích trhů (práce, peněz, kapitálu, nemovitostí) je nevyzrálá a přebujelý je i státní rozpočet a další zásahy státu do ekonomiky.

Velikost státního rozpočtu

První pohled na vývoj velikosti českého státního rozpočtu (SR) budí dojem, že od dob centrálního plánování jsme dosáhli výrazného pokroku. Z původního podílu příjmů státního rozpočtu na hrubém domácím produktu (HDP) v roce 1989 ve výši 67,2 % byl v r. 1995 zaznamenán podíl pouhých 45,8 %. To by bylo už téměř v relaci se stavem dosaženým ve vyspělých zemích Evropské unie v roce 1993, například v Rakousku (43,6 %), Francii (43,9 %) nebo Německu (39 %). Srovnávání Česka s jedněmi z nejvyspělejších zemí světa je však metodicky nesprávné, protože v tržních zemích platí vztah, že SR a jeho podíl na HDP je rostoucí funkcí bohatství země. Jinak řečeno, vysoký podíl SR na HDP si mohou dovolit jen velmi bohaté země. Chudší ekonomiky mají také zákonitě mnohem nižší podíl SR na HDP. Proto Německo se svými 27 000 USD na hlavu nemůžeme srovnávat s českou ekonomikou, která dociluje pouze zhruba 4400 dolarů na hlavu, případně až 8000 dolarů v přepočtu dle fiktivní parity kupní síly.

Vhodnějšími zeměmi pro srovnání jsou proto Portugalsko se zhruba 31% podílem…