1995/19

Kulturní přehled pro tento týden.

Jedním z nejúspěšnějších pořadů ČT 2 je seriál Karla Čáslavského Hledání ztraceného času, sestavený ze starých dokumentárních záběrů. Archivní materiály jsou magicky přitažlivé.

V omšelém baru Řeka Alexe nedaleko brooklynské vojenské základny vládne zpravidla nuda. Smečka mladíků, která se zde schází, vede banální řeči o nových modelech aut, módních oblecích, účesech, písních; čtenář zvolna proniká do jejich vnitřní prázdnoty, kde se náznak myšlenky mihne leda v nějaké trochu vynalézavější oplzlosti.

Krátký přehled zahraničních událostí.

Těsně před rusko-americkým summitem v Moskvě potřeboval Boris Jelcin ukázat maximální snahu o politické řešení války v Čečensku. Je jasné proč. Pokud chtěl s Clintonem hovořit o ruském modelu bezpečnosti pro Evropu, musel poskytnout důkaz, že samo Rusko ji neohrozí.

Prvního května těsně před polednem, podle policejního protokolu v 11:50, šel po nábřeží Seiny blízko Louvru, tedy v samém centru Paříže, devětadvacetiletý Marokánec Brahim Bouarram na schůzku s přítelkyní.

Pře o smysl nejnovějších národních dějin lomcuje Německem a není bez zajímavosti a poučného merita pro nás. Popud zavdala výzva "8. květen 1945 - Proti zapomnění". Zde je úplný text výzvy:V zásadě zůstává 8. květen 1945 pro každého z nás nejtragičtějším a nejproblematičtějším paradoxem. Proč asi?

Už více než týden se v celé Evropě znovu mluví o maďarské menšině na Slovensku. Mluví se o ní i na Slovensku samém, kde probíhá téměř celonárodní diskuse o tom, zda tzv. základní smlouva mezi Bratislavou a Budapeští, jež byla nedávno po bezmála čtyřech letech vyjednávání podepsána, má obsahovat bod odvolávající se na rezoluci Rady Evropy č. 1201.

Přes hustý déšť se na Valpružinu noc rozhořely po kopcích ohně čarodějnic. Prezident Václav Havel jednal v lánském zámku se svým německým protějškem Romanem Herzogem. Začaly oslavy padesátého výročí konce druhé světové války.

Dopisy od našich čtenářů.

Týden předtím, než se v tuzemských médiích objevily výtky amerických kongresmanů k průběhu restituce židovského majetku, dostala Česká republika z USA ještě jedno napomenutí. Spojené státy si posteskly, že je naše byrokracie svou neschopností ochránit autorská práva výrobců z USA připravuje ročně o více než 200 milionů dolarů.

Nejdelší (a nejlépe zdokumentovaný) korupční skandál polistopadových Čech se konečně blíží k rozuzlení. Aféra Pithart-Král vstoupila minulý čtvrtek do svého pátého kola a zdá se, že do měsíce by měl být vynesen rozsudek. Příští týdny tedy nebudou pro bývalého ředitele Agrobanky ing. Jana Krále příliš klidné.

Dva Němci a jeden Čech nepřežili vloni na podzim setkání s příslušníky české policie. Nešlo o žádné gangstery - všichni zahynuli kvůli v podstatě banálním dopravním přestupkům. Jejich smrt přirozeně vyvolala velký rozruch a vzhledem k cizí státní příslušnosti dvou obětí vzbudily metody naší policie mezinárodní pozornost.

Muž, který před čtyřmi roky přivedl policii na stopu zlodějů obrazů Pabla Picassa, dostal letos konečně odměnu. Není však spokojen: místo slíbeného půl milionu totiž obdržel pouhých pět tisíc. Celá odměna vypsaná firmou Pinkerton leží přitom už od srpna 1991 na kontě Ministerstva vnitra.

Historik doc. PhDr. TOMÁŠ PASÁK, CSc. (*1933) se zabývá našimi moderními dějinami, především érou okupace v letech 1939-45. Věnuje se zejména problémům kolaborace a osobnostem Emila Háchy a Aloise Eliáše.

Druhá světová válka začala 1.9.1939 německým útokem na Polsko (bez vyhlášení války); o dva dny později vypověděly Německu válku Velká Británie (VB) a Francie. Polské tažení Wehrmachtu mělo bleskový průběh - už po týdnu bylo rozhodnuto.

Guinessova kniha rekordů zaznamená letos další - padesát let míru v Evropě bez mírové smlouvy. Mír budou uzavírat, zdá se, až děti a vnuci bojovníků.Skutečně, vítězné mocnosti se sice po válce dokázaly srovnat s německými spojenci, nikoli s Německem samotným.

V prvním čtvrtletí letošního roku bylo dovezeno do České republiky zboží zhruba za 120 miliard korun. Vývoz za stejné období činil jen 102 miliardy. Rozdíl mezi dovozem a vývozem tak dosáhl 18 miliard, což je více než za celý loňský rok (v roce 1994 bylo pasivum "jen" 12 miliard).

V České republice se letos očekává 3,5 % růst hrubého domácího produktu. Slušné. Jižní Korea vloni zaznamenala šestiprocentní nárůst HDP. Velmi dobré. Komunistická Čína již po několik let deklaruje více než desetiprocentní přírůstky národního důchodu.

O vyhlídkách českých měst se dá říct jenom tolik, že to nebudou mít v příštích desetiletích lehké. Po letech socialistického hospodaření se totiž probudily do nevlídné reality s rozbitými vozovkami a shnilými vodovody, v centrech se rozpadají sto let staré domy a na okrajích trčí ohromná a nevlídná sídliště. Co s tím?

Když Češi hovoří o tom, že nelze problematizovat "výsledky druhé světové války", vzbuzuje to v nezaujatém posluchači zmatek: k těmto výsledkům přece patřily věci, které už dávno zproblematizovány byly, jako rozdělení Německa nebo včlenění řady středoevropských zemí do sféry ruského vlivu.

První vlaštovkou letošní válečné sezony byly granáty vypálené na dubrovnické letiště. V minulých dnech pak věci dostaly spád: chorvatská armáda během několika hodin "vyčistila" části západní Slavonie, obsazené Srby. Z raketodromu Petrinja vyletěly rakety, zaměřené na Záhřeb sice už před pěti lety, ale dosud nečinně dřímající.

Zdánlivě nudná věc, jakou je transformace některých institucí socialistického státu ve veřejný sektor demokratické společnosti, je ve skutečnosti natolik dramatická, že pravidelně poskytuje materiál novinářskému hledání senzací. Stěží lze nalézt jiný rozumný důvod, proč se komplikované vnitřní problémy Národní galerie opět minulý týden dostaly do středu zájmu většiny českých médií.