Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Nenašli jste, co hledáte?

Napište na [email protected]

Komentáře

Třetí cesta české ústavy

Třetí cesta české ústavy

Budeme mít prezidentský systém?

Práce na české ústavě zatím uvízla na mrtvém bodě. Důvodem je rozdílný postoj vládní koalice a opozice k územnímu členění budoucího českého státu. Základem jakéhokoliv demokratického systému však není rozdělení státu na regiony či samostatné země, ale rovnováha mezi mocí výkonnou, zákonodárnou a soudní. Podívejme se proto na parlamentní debatu o ústavě budoucího českého státu z tohoto úhlu.

Vláda je odpovědna jen parlamentu

V některých důležitých bodech je mezi koalicí a opozicí shoda. Například parlament má napříště vyslovovat nedůvěru vládě jen jako celku - nikoliv jako dosud jen jejím jednotlivým členům - a poslanecký mandát má být neslučitelný s vládní funkcí.Poněkud složitější je otázka vhodnosti jedno či dvoukomorového parlamentu, o níž ani v parlamentní komisi nepanuje plná shoda. Obecně se dá říci, že ve vyspělých demokraciích tradičně převládají parlamenty dvoukomorové. Současný trend, zejména ve státech územně homogenních, však směřuje k existenci jednokomorových sborů, které jsou zárukou zjednodušení zákonodárného procesu.Koncepci dvoukomorového parlamentu obhajuje v komisi České národní rady i poslanec a bývalý ministr Tomáš Ježek (ODA). Jeho představa, že každá z obou komor by schvalovala jiný druh zákonů, je ovšem poněkud nezvyklá a nelogická. V zemích s dvoukomorovými parlamenty totiž poslaneckou sněmovnou obvykle procházejí všechny zákony, zatímco posláním senátu je…

Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.

Odemkněte si všech 17 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].