Symbol za státní peníze

Symbol za státní peníze
K čemu je Evropská banka
K založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj se v prosinci 1989 spojilo 39 zemí a 2 mezinárodní finanční instituce.USA souhlasily s tím, že o sídle a vedení banky rozhodne Evropské společenství. Velké země ES se dohodly mezi sebou - banka bude umístěna v Londýně a o osobě prezidenta rozhodnou Francouzi. Německo za to dostalo slib, že na jeho území bude sídlit budoucí centrální banka Evropského společenství. To ovšem nikdo netušil, že prvního muže Evropské banky pro obnovu a rozvoj vybere prezident Mitterrand osobně a že to bude jeho poradce Jacques Attali. Většina z akcionářů zuřila: Attali je levicový politik a romanopisec, který byl jedním z vůdčích duchů Mitterrandovy počáteční hospodářské politiky od roku 1981. Jejími pilíři byly vysoké mzdy a znárodňování a v roce 1983 skončila inflací, odvoláním premiéra Mauroye a následným utažením šroubů. Muž, který přiznává, že není bankéřem, ale zato umí znárodňovat, se nezdál být přesně tím člověkem, kterého východní Evropa teď potřebuje.


Drazí dozorci
Podílníci Banky proto trvali na velmi přísném statutu: nejméně 60% půjček a investic musí být směrováno do soukromých nebo privatizujících se firem. Jiné než tržní podmínky nepřipadají v úvahu. Na Attaliho dozírá dvacetičtyřčlenná rada, složená ze zástupců podílníků. Tento dozor sice zabraňuje nejhorším excesům - například vymluvil Attalimu tendence radit východoevropským zemím v jejich…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.










