Větev československého národa
Větev československého národa
Až do 19.století žili Češi a Slováci odděleně, v kulturně odlišném prostředí. Češi jako ryze středoevropský národ trvale a zřetelně gravitovali k Západu. Prostředníkem jejich kontaktu se západní kulturou byli od 13.století především Němci.Na slovenském území po staletí doléhala spíše jen ozvěna západních kulturních vlivů prostřednictvím Maďarů, Čechů, Poláků a karpatských Němců. Mimoto Slovensko, jež bylo od 12.století plně součástí uherského státu, vstřebávalo v nezanedbatelné míře tradice jihovýchodní a východní provenience: z Uher, Byzance, Osmanské říše a z Ukrajiny. Slováci zůstali až do počátku 20.století v naprosté většině zemědělským národem s vysokou mírou religiozity, převážně katolického rázu. Slovenská inteligence vyrůstající bez tradice vlastní státnosti vykazovala ve srovnání s českými vzdělanci vždy vyhraněnější všeslovanskou a rusofilskou orientací.Teprve 19.století přineslo v rámci národního obrození Čechů i Slováků intenzívnější vzájemné kontakty, jejichž nejtypičtějším představitelem se stal Jan Kollár. Docházelo k nim za všeobecného rozmachu hnutí za slovanskou vzájemnost. V řadách českých vzdělanců se v té době rozšířilo mínění, že Slováci nejsou zvláštním národem, nýbrž jednou větví národa československého; tedy zárodek pozdějšího čechoslovakismu. V Čechách se proto s velkou nelibostí setkalo úsilí štúrovců, podpořené většinou slovenské evangelické i katolické inteligence, o koordinaci spisovné slovenštiny ve…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
