Zatoč s nimi, než oni zatočí s tebou

Dokonalou čistotu třídy Nezávislosti v Minsku narušuje pouze několik květin na stole u stanice metra Okťabrskaja. Zde loni v dubnu bomba zabila patnáct lidí. Ovšem 17. března sem lidé přinášeli květiny a zapalovali svíčky kvůli dvěma novým obětem: mladým mužům obviněným z bombového útoku, kteří byli navzdory žádostem o milost popraveni kulkou do týla.

Ať už Vladislav Kovaljov a Dmitrij Konovalov měli nebo neměli s bombou něco společného, podle mnoha Bělorusů nenesli hlavní odpovědnost. Jsou považováni za oběti diktátorského režimu prezidenta Alexandra Lukašenka. Byli odsouzeni na základě přiznání, která postrádala jakýkoli motiv a údajně byla vynucena mučením. Soudní proces a poprava silně připomínají stalinské doby. Lukašenko následně s notnou dávkou cynismu kondoloval rodinám obou mužů.

Někteří emigranti se domnívají, že tyto popravy byly jen další z řady krutých rozmarů násilnického prezidenta. Podle jiných se z Lukašenkovy strany jednalo o promyšlenou snahu posílit terorem svou pozici.

Popravy skutečně nejsou prvním projevem násilí za jeho vlády. V prosinci 2010 bezpečnostní služby prezidenta Lukašenka brutálně zasáhly proti občanům protestujícím proti jeho zmanipulovanému zvolení. Přes žádosti o milost někteří odpůrci nadále zůstávají ve vězení, a to včetně kandidáta opozice Andreje Sannikova. Jeho žena Iryna Chalipová, novinářka pracující pro ruský list…