0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Téma8. 6. 202210 minut

Nic srdceryvného

Jak po společném státě zbyla fotbalová reprezentace

Poslední společný zápas, který se nevydařil. V Praze na Strahově prohráli s Belgií 1:2. (1992)

Je 17. listopad 1993, přesně čtyři roky od sametové revoluce a Československo už téměř jedenáct měsíců neexistuje. Přesto se právě po hřišti před zraky 24 tisíc diváků v belgickém Bruselu prohání devět Čechů a dva Slováci ve stejném dresu a bojují o to, aby jim stejný dres minimálně několik dalších měsíců zůstal. Pokud dnes zvítězí, postoupí na mistrovství světa konané ve Spojených státech příští rok. Reprezentace Čechů a Slováků, jak se mužstvo jmenovalo, by tak o více než rok a půl přežila samotné Československo.

Podali si ruce – a šli

Reklama

„Belgičané se vlastně nemají čeho obávat: hrají doma a stačí jim bod. Trenér Václav Ježek, jenž pomohl reprezentaci na nohy, v této hodině pravdy nevolí vhodnou taktiku. Sestava domácích je nekompletní, navíc čtyřicet minut hrají jenom v deseti, a přesto jim stačí v poklidu odolávat našemu nenápaditému a jalovému tlaku,“ popisují publicisté Miloslav Jenšík a Jiří Macků v Kronice českého fotbalu průběh zápasu. Jak jejich slova značí, česko-slovenská reprezentace toho dne gól nevstřelila, v Belgii remizovala 0:0 a „na trávníku sedící zklamané hráče skrápí sprška šampaňského“. Češi a Slováci spolu dohráli poslední zápas na jedné straně.

Byla to právě Belgie, se kterou česko-slovenská reprezentace kvalifikaci v dubnu 1992 začínala. A hned v úvodu šlo o klíčový zápas – ze skupiny postupovaly na finálový turnaj dva týmy a rozhodovat se mělo hlavně mezi Československem, Belgií a tehdy velmi silným Rumunskem. Československo si…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc