Společnost•18. 9. 2017•10 minut
Čekání na nacistické zlato
Hledač Josef Mužík pořád pátrá po štěchovickém pokladu
Na dně lesní rokliny stojí šedovlasý muž v maskáčích a nadšeně rozkládá rukama. „Tak tady to je,“ říká a ukazuje na dveře zalité do betonu, „větrací šachta, jediný přístup ke štole.“ Když se svižně vyšplhá z prohlubně bývalého dolu Gottes Gab zpátky nahoru mezi stromy, na krku tlustý stříbrný řetěz s přívěskem srdce a dýky, na očích sluneční brýle pilotky, jako by ten šlachovitý muž ostře řezaných rysů vypadl z novinové fotky z poloviny devadesátých let. Pocit, že se v odpoledním srpnovém slunci uprostřed lesa zastavil čas a těch pětadvacet let neuběhlo, umocní nejznámější český hledač pokladu od Štěchovic Josef Mužík, když řekne, co říkával i tehdy: „Už nehledám, už na devadesát procent vím, kde poklad je. Stačí ho začít vyzvedávat.“
Kleinovo tajemství
Detailní informace o průběhu hledání takzvaného štěchovického pokladu, několika stovek beden s říšskými dokumenty a zlatými cihlami a cennostmi ukradenými nacisty za druhé světové války na okupovaných územích a podle legendy ukrytých od roku 1945 někde u Štěchovic či u Hradištka, byly mezi lety 1993–1997 běžnou zpravodajskou agendou. „Teď už je klid,“ říká Josef Mužík, který příští rok oslaví sedmdesátku. „Ale já jsem toho nikdy nenechal.“
![V ležení u Hradišťka to začínalo...](https://respekt.mgwdata.net/94cba6/2017/09/stechovicky-poklad05-profimedia_mbv88.jpg)
Cestou domů do pronajatého bytu kousek od hradištského zámečku jde hledač kolem myslivny na kraji lesa, kde tehdy pořádal tiskové konference. Tehdy tu stávalo něco na způsob vojenského ležení: maringotka,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu