Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Společnost Téma

Okno do pravěku

Fotoreportáž z původní české krajiny

Milovice04

Nemění se jenom svět okolo nás, ale také naše představy o něm. Vědci si například dlouho mysleli, že původní, divokou Evropu tvořil před příchodem člověka více méně jeden souvislý, hustý les, který se táhl od Uralu až k břehům Atlantického oceánu. Teprve celkem nedávno přišel nizozemský vědec Frans Vera s úplně jiným pohledem na to, jak vlastně evropská krajina původně vypadala. Spíše než neprostupné houští prý alespoň v nižších polohách připomínala savanu, jak ji známe například z plání východní Afriky, nebo mozaiku řídkých lesů a lesostepí.

Milovice02

Reklama
Reklama

Klíčovou roli v tomto novém příběhu hrají velcí býložravci, divocí pratuři, divocí koně a zubři. Ti se pásli v evropské krajině, bránili stromům, aby se semkly v jeden neprostupný porost, udržovali přirozeným způsobem jakousi mozaiku lesních skupin a trávních porostů. I role člověka se náhle mění. Ten sice po svém vstupu do evropské savany mnohé druhy vyhubil a právě velcí divocí býložravci patřili k hlavním obětem. Člověk ale zároveň otevřenou krajinu obsadil, vypustil do ní domestikovaný dobytek a její původní původní otevřenost nevědomky a spontánně udržoval mnoho dalších staletí. Lidé původní býložravce vyhubili a zároveň jejich funkci sami nahradili.

Spasené prostory u Milovic působí jako pozdrav z dob, které vymizely z lidské paměti. Nebo možná úplně ne.

Tweetni to

To se začalo zásadně měnit teprve v poslední stovce let, kdy nové vynálezy umožnily intenzivní zemědělství a domestikovaná zvířata se z pastvy stáhla do velkovýkrmen. Teprve tehdy z přírody definitivně vymizeli „velcí spásači“ a krajina se začala „uzavírat“ – zarůstat křovím a lesními porosty. Lidé dnes investují slušné částky peněz na to, aby louky a světliny udrželi před postupem lesa, třeba dotacemi do sečení. Taková situace je ale do budoucna pravděpodobně neudržitelná i ve spojitosti s tím, jak se venkovská krajina vylidňuje.

Milovice01

Mezi evropskými biology ale existuje proud, který tvrdí, že situaci lze zvrátit. Do krajiny lze alespoň částečně znovu vypustit „původní“ býložravce, nebo spíše zvířata, která se jim nejvíce podobají. Z původní trojice „spásačů“ se v divoké podobě zachoval jenom zubr. Divocí koně se geneticky rozplynuli do nepřehledné škály domestikovaných či polodomestikovaných plemen a lidé vlastně zapomněli, jak jejich původní předek vypadal. Také původní pratuři samozřejmě dávno vyhynuli, místo nich máme k dispozici celou plejádu různých domestikovaných krav.

Milovice13

Vědcům to ale nevadí. V Británii se například pasou koně, kteří mají k původním obyvatelům Evropy podle všeho docela blízko. V Nizozemsku, centru hnutí za „novou přírodu“, se zase biologové zpětným křížením pokoušejí dostat co nejblíže k obrovským praturům, kteří kdysi přežvykovali i v české kotlině. A právě v Nizozemsku také existují parky, v nichž se býložravci znovu volně prohánějí, byť samozřejmě v omezeném prostoru a pod dohledem člověka.

Milovice06

Výsledkem je nová krajina, snad blízká skutečné původní tváři Evropy. Zahlédnout ji můžeme i u nás, protože skupina českých biologů z Jihočeské univerzity ve spolupráci s neziskovou organizací Česká krajina rozjela stejný experiment i v prostoru u Milovic. Již třetím rokem se tu prohánějí stáda exmoorských poníků, zubrů a zpětně křížených krav. Spasené prostory působí zvláštně, cize i domácky zároveň, jako pozdrav z dob, které vymizely z lidské paměti. Nebo možná úplně ne.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jiří Sobota

redaktor, zahraničí

sobota2
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte