Senioři jsou nevyužité bohatství
S Ivou Holmerovou o tom, jak dobře stárnout a proč je to v Česku tak těžké
Ještě v devadesátých letech člověk v metru bezpečně odlišil českého penzistu od západního. Ti druzí bývali lépe oblečení, měli lepší brýle, vypadali mladší a šťastnější. Poznáte ten rozdíl ještě dnes?
Už se to hodně srovnalo. Spousta lidí, kteří jsou dnes ve vyšším věku, za tu dobu vycestovala, podnikala, vzdělávala se. Právě jsem se ale vrátila z kongresu pečujících o seniory ve švédském Göteborgu a uvědomila jsem si jeden méně příjemný fakt. My jsme sice za posledních dvacet let Evropu v mnohém dohonili, jenže ona nestála na místě a v lecčem nám zase utekla. Ve vzhledu seniorů už není takový rozdíl, ale v oblasti péče o ně a podpory jejich rodinných příslušníků zůstává podstatný.
V čem se ta péče liší?
V západní a ještě více severní Evropě se politika na nejvyšší i komunální úrovni dělá víc „pro lidi“. V praxi to znamená, že pro seniory existují zdravotní a sociální služby, které jim usnadňují život a pomáhají také rodinám, jež o méně soběstačné seniory pečují. Veškeré služby vycházejí z normálního přirozeného prostředí – z občanských sítí, komunit, obcí a měst.
Jaké služby myslíte?
Úplným základem je, aby se senior nebo jeho rodina, která se dostane do složité situace, dostali k informacím. Aby se jim věnoval někdo, kdo je…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
