O současné politice se Stanislavem Balíkem

Stanislav Balík

Stanislav Balík působí jako vedoucí Katedry politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně a jako výkonný ředitel Centra pro studium demokracie a kultury. V roce 2001 úspěšně ukončil studium historie a politologie na FF a FSS MU a v roce 2004 doktorské studium politologie na FSS MU. V roce 2008 se habilitoval s prací „Česká komunální politika v obcích s rozšířenou působností. Koalice, voličské vzorce a politické strany na místní úrovni v letech 1994–2006“. Od roku 2008 je rovněž členem vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Je autorem, spoluautorem a editorem šesti monografií, řady článků a sborníků. Specializuje na moderní českou politiku, na komunální politiku a na teorii nedemokratických režimů. (Autor fotografie - Jiří Salik Sláma.)

(Související článek Silvie Lauder - Pod moderní sukní rudá.)

(On-line rozhovor je hodinový, je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na odpovídajícím. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách.)

:16MartinExistuje zřejmě jakási zákonitost, že po uplynutí nějakých 15, 20, 25 let po revoluci se stává režim svržený touto revolucí ve vědomí obyvatel relativně přijatelnější, jeho nejdříve nevýznamné a postupně stále významnější rysy bývají přijímány s nostalgií a dokonce se určité izolované prvky ideologie „ancien régime“ jakoby vsakují do hesel, které generují revoltu proti nespravedlnostem režimu nového, aktuálního. Tento jev nacházím například ve francouzských dějinách okolo roku 1800 a později: Monarchie jsou 1830 a 1848 svrhávány s jistou mírou hrdé vzpomínky na Napoleona apod. Není už z těchto důvodů třeba nebezpečí, spojené s dnešní KSČM, přeceňováno? Nostalgie až slepota přece nejsou něčím, co by se omezovalo na Českou republiku této chvíle a problém (post)komunistické strany. Zároveň: Nepředstavovalo NEzrušení KSČ na začátku devadesátých let a shovívavost tehdejší umírněné politické elity svého druhu naivitu, která podcenila předvídatelné nebezpečí, že tehdy nepřijatelní komunisté se do dvaceti let přijatelnými mohou stát?12:06Stanislav BalíkPěkně zdravím, souhlasím s Vámi, že okamžité nebezpečí spojené s dnešní KSČM je možná trochu přeceňováno. Na obhájce lidské svobody číhají dnes úplně jiné svody a nebezpečí.
Na druhou stranu není ale existence KSČm úplně bezproblémová. Dále posiluje nepoměr mezi vnímáním nacismu a komunismu, říká, že ať napácháte sebevětší zločiny, můžete dál veřejně působit.
Spekulovat o naivitě či plánovitosti kroků na začátku 90. let si nemohu dovolit, byť mnohé ze spikleneckých teorií znám a mnohé vypadají důvěryhodně.:07VáclavDobrý den, jaký je váš názor na přístup Václav Klause k Rusku? Je zvláštní, že na autoritativní režim pošlapávající mohá základní lidksá práva nepadá z jeho úst žádná kritika, zatímco pro EU nemá jediné vlídné slovo.12:09Stanislav BalíkV přístupu Václava Klause k Rusku vidím a slyším ozvěnu (možná dozvuk) přístupu české konzervativní a liberální pravice konce 19. a začátku 20. století. Tehdy byl většině národa skutečně ruský car příslibem vymanění z rakouského područí a utvoření velké slovanské říše, která bude důstojným protihráčem Německa. Co si o těchto přístupech osobně myslím, je jiná věc.:06Fultner Karel IngSoustavné napadání KSČM mně připadá v této době jako prostředek proti síle levice a nejvíce ji využívají malé strany, které si tím zajišťují své pozice ve vrcholných i vládních funkcích.12:11Stanislav BalíkDovolím si s Vámi nesouhlasit. Napadat dnes KSČM už evidentně nepřináší politické body, jak o tom svědčí neúspěšný pokus o mobilizaci voličů ze strany ODS, když před podzimními volbami „strašila“ (později v praxi potvrzeným) výrokem Jiřího Paroubka o možné spolupráci s KSČm. Svědčí o tom naprostý propad Martina Mejstříka v senátních volbách. Antikomunistickou kartou si tedy dnes určitě nikdo pozice ve vrcholných či vládních funkcích nezajišťuje.
Na druhou stranu vše, co např. říká tzv. Štetinova zpráva o KSČM vychází z reality. Záleží na společnosti, jak moc jí vadí existence marxisticko-leninské strany, která podle svých principů brojí proti zrušení soukromého vlastnictví (byť by to neříkala ve stanovách a oficiálních programech) apod. Osobně se mi zdá, že to společnosti vadí míň a míň, byť to nemusí mít přímý vztah k volebním výsledkům.:59DopytaZcela jednoduchá otázka: je podle vás tvorba koalic s KSČM v krajích (spoluvládnutí) tím správným krokem?12:15Stanislav BalíkNechci posuzovat správnost, oprávněnost, pravdivost apod. nějakých kroků v politice. Zajímají mě systémové důsledky.
Stručně řečeno: pro zdraví demokracie je vhodné, když čas od času dojde k alternaci vládních elit. Z tohoto pohledu je mnohem vhodnější, když koalici ODS - KDU-ČSL v kraji nahradila úplně jiná koalice ČSSD - KSČM. Voliči tak získávají pocit, že na jejich hlasu skutečně záleží, že nedojde pouze k výměně křesla mezi hejtmanem a náměstkem a radním, jak jsme mohli vidět v některých (zvláště moravských) krajích.
Na druhou stranu když vidíme, kdo za KSČM nastupuje do krajské exekutivy, že se mnohdy jedná o kádry osmdesátých let, nutně se musíme ptát na dvě věci: 1. Skutečně stačí pouhých 19 let na to, aby bylo vše odpuštěno? 2. V jakém stavu jsou jejich zpravodajské závazky a vztahy k zahraničním (postsovětským) rozvědkám, které před rokem 1989 velmi pravděpodobně měli?:41DopytaZ článku Silvie Lauder na mne jde hrůza - skutečně se komunisté nemají za co omlouvat?!!!!
Zakázal byste pane Balíku komunistickou stranu? Ano či ne? V jakém případě a za jakých podmínek? Děkuji za odpovědi.12:19Stanislav BalíkNa mě hrůza nedýchla - protože to je pro mě skutečnost známá již řadu let. V roce 2004 jsem vypracoval studii o vztahu KSČM ke své minulosti (k dispozici je zde: http://www.cepsr.com/clanek.php?ID=200 ), kde jsem poměrně jasně doložil, jakým způsobem se komunisté staví ke své minulosti.
Odpověď na Vaši otázku - mají se za co omlouvat. Nestačí ale usnesení sjezdu, svou kajícnost by měli projevit v praktické politice - nebránit uctění obětí komunistického režimu, neblábolit nic o procesu s Miladou Horákovou jako důsledku studené války, podpořit odškodnění obětí komunistického režimu apod.
Veškeré debaty o zákazu komunistické strany jsou passé někdy od 23. ledna 1990, kdy byl přijat zákon o politických stranách, který připustil legální existenci KSČ(M). Od té doby se strana nijak nezměnila - proč ji tedy zakázat až po šesti parlamentních volbách, v nichž získává 11–19 % hlasů?
Na druhou stranu ale dobře vím, jak důležité jsou symboly v politice. Jejím zrušením, i pozdním, by byl vyslán jasný signál, že něco si demokratická společnost nechce nechat líbit. Že jsou mantinely, které se nedají překračovat.:19Robert KahounPředznamenává vznik nových politických stran zánik těch starých? Mají tyto nové strany naopak šanci na „přežití“?12:25Stanislav BalíkTo je hodně těžká otázka, na kterou nelze jednoduše odpovědět. Záleží vždy na konkrétních okolnostech, na tom, kam na politickém spektru se stylizuje, je-li tam relativní volno, nebo „obsazeno“ apod. Po roce 1991 fakticky vznikly pouze dvě úspěšné strany - Unie svobody a Strana zelených (i když tam šlo spíš o resuscitaci). Obě zdánlivě vytlačily ty staré. Jenomže při podrobnějším zkoumání se zdá, že obě doznaly úspěchu ve chvíli, když reálně přestala potřeby voličů uspokojovat strana stará - ODA, US.:49sealMyslíte si že u nás v dohledné době hrozí komunistický převrat?12:27Stanislav BalíkNemyslím si to, alespoň pokud jde o převrat realizovaný KSČM. Srovnávat dnešní sklerotickou, upadající a uvadající KSČM se sebevědomou, super silnou a akceschopnou KSČ roku 1948 nelze. Rudý bratr na Východě zatím stále také není v takové kondici, aby byl schopen našim komunistům dodat takový servis jako v roce 1948 (poradci, detailní instrukce postupu apod.) - všem zájemcům vřele doporučuji skvělou knihu Václava Vebera Osudové únorové dny (vyšlo letos v NLN).
Na druhou stranu ale nemusí komunistický převrat realizovat KSČM. Komunismus svůj život v české společnosti žije i v jiných stranách.:29D. ŠkachČím je podle vás KSČM pro mladé lidi zajímavá? Jak si vysvětlujete její zvyšující se vliv a popularitu?12:30Stanislav BalíkNemyslím si, že by se zvyšovala popularita KSČM. Naopak všechna dostupná data ukazují, že svůj stávající vrchol voličské podpory si strana užila někdy v letech 1998–2004. Do té doby rostla, od té doby klesá.
Není však nezajímavé, že např. v krajských volbách od roku 2000 kontinuálně narůstá podíl jejích kandidátů ve věku 18–29 let, takže v roce 2008 činil téměř šest procent (oproti pldruhému procentu v roce 2000).
Průzkumy ukazují, že KSČM umí přitahovat děti svých členů a voličů, zjednodušeně řečeno, že příklon ke KSČM se v mnoha rodinách dědí spolu s chalupou.
Tím to ale bezezbytku vysvětlit nelze. Komunistické učení v sobě má přes věšechny deformace lákavé poselství radikální nápravy světa, vyřešení křivd a nespravedlností. To je pro mnohé mladé lidi, trápící se nad stavem světa, příležitost k identifikaci.:25Luboš FraňoJak velké je podle vás riziko, že se strany jako DS (Dělnická strana) dostanou do vysoké politiky? Co to pro naší společnost znamená? Co to znamená pro demokratizaci? Děkuji za odpovědi.12:35Stanislav BalíkPřítomnost strany typu DS ve vysoké politice je pro demokracii stejně škodlivá jako přítomnost KSČM. Je otázkou, do jaké míry tyto strany napojené na neonacistickou scénu odčerpávají voliče KSČM, ČSSD či nakolik dokáží přitáhnout nové.
Je ale faktem, že podpora žádné strany nevzniká z ničeho nic. Politologie nás učí o tom, jaké mají politické strany funkce. Jednou z nich je funkce artikulace zájmů. Strany odpovídají na požadavky a reálné problémy společnosti. Ve chvíli, kdy tak nečiní, upadají do bezvýznamnosti. Roste-li tedy podpora stran profilujících se na rasové problematice, znamená to, že společnost má rasové problémy.
Na druhou stranu je otázkou, nakolik skutečně reálně roste podpora těchto stran a nakolik jsou pouze více vidět.:04MarekHodnotíte KSČM jako protiústavní nebo ne?12:39Stanislav BalíkKSČM bezpochyby hlásá učení, které není slučitelné s demokratickým řádem společnosti. V tomto smyslu je tedy protiústavní. Na druhou stranu tak činí nepřetržitě od roku 1989.:36laikČím může být naší vnitřní politice prospěšný nebo naopak škodlivý vznik nové, euroskeptické, více pravicové a liberální strany, složené z několika „dezertérů“ z ODS, kteří nesouhlasí s myšlenkou Topolánka a jeho příznivců, spolu s lidmi kolem Klausova Centra pro ekonomiku a politiku (CEP) a dalšími?12:40Stanislav BalíkODS se spolu s převzetím vládní zodpovědnosti posunula od svého deklarovaného euroskepticismu. Není to nic specificky českého, totožný proces je doložen od řady jiných euroskeptických stran v celé Evropě. Doporučuji sledovat současné názory Jana Zahradila, někdejší euroskeptické „ikony“ ODS, který zcela realisticky připouští, že nám nezbývá nic jiného než Lisabonskou smlouvu ratifikovat apod.
V tomto směru se tedy evidentně uvolňuje v politickém prostoru určité místo, které může nová strana obsadit. Opakuji, že není správné posuzovat u politických stran jejich škodlivost či prospěch politice. Strany vznikají a získavají podporu, pokud artikulují nějakou společenskou poptávku. Je-li tady tato poptávka, pak nechť je v politice reprezentována. Je ale otázkou, do jaké míry by byl projekt nové strany směřován pouze pro volby do Evropského parlamentu, či zda by dokázal rozšířit své vymezení tak, aby byl zajímavý i pro volby domácí.:49nepolitikPoužiji text jednoho z blogerů Respektu (http://ondracek.blog.respekt.cz/c/60293/Prava-ruka-netleska-aneb-co-dal-s-ODS.html) , který mě zaujal a dotázat se chci na to samé: Nedávný článek pana Macháčka - „ODS, Klaus a nová strana“, přišel s myšlenkou, že je to vlastně naší voličskou mentalitou. Jsme zvyklí na určitou jednotnost a stalo se to pro nás známkou čehosi zdravého a správného. Jednotnost strany svědčí o jasných cílech a ideálech a snad i určitém entusiasmu poslanců a členů takové strany. Na druhou stranu je to přesně to, co jsme mohli vidět u KSČ za 40 let totalitního režimu. Ona nejednotnost zas může navenek působit nepříjemně, vnášet zmatek mezi voliče, kteří neví, kdo vlastně stranu ovládá, jakým směrem bude směřovat, zda se nerozpadne, nezmění vedení apod. Na druhou stranu ale ve skutečnosti také může jít o zdravou debatu a diskuzi uvnitř strany, kde každý má prostor pro vyjádření a podobně jako např. v EU, objevuje se snaha strany dospět k rozumnému řešení diskuzí a kompromisy, které však mohou, v případě úspěšného řešení, z pohledu běžného občana také vypadat jako nátlak, vyhrožování, uplácení, či v případě neúspěchu jednoduše jako rozkol a neschopnost strany se dohodnout. Čili ve výsledku se zdá, že poslanci mají problémy vyřešit vůbec něco ve vlastní straně, natož řešit problémy celé ČR. Myšlenka, že nevznikne kvůli neshodám druhá strana, ale naopak se ODS bude držet dál s určitými programovými či personálními změnami a nadále zkrátka bude působit nejednotně, se mi nezdá špatná v případě, že opravdu budou členové ODS schopni diskuze a kompromisů. Otázka je, zda rozkol uvnitř strany již nedosáhl takových rozměrů, že tato varianta již není možná. Je to nevyspělost voličů, či politiků?12:45Stanislav BalíkObecně platí, že existuje-li ve stranickém systému více menších stran, zásadní programové střety se odehrávají mezi nimi. Ve chvíli, kdy existuje až čtyřicetiprocentní strana, mnohé ideové a programové střety se odehrávají v jejím nitru - viz britský příklad, bavorská CSU apod.:33PietroProc se ve volbach vyrazneji neprosazuji politicke strany jako ED-SNK? Vzdyt po kazdem volebnim obdobi ulpi tolik spiny na koalicnich stranach. To ma volic tak kratkou pamet?12:47Stanislav BalíkDomnívám se, že jsem již odpověděl v předchozích dotazech - strana uspěje tehdy, pokud artikuluje reálné problémy a požadavky voličů a pokud dobře reprezentuje jejich zájmy. Každá nová či malá strana má navíc problém s tím, že si voliči nejsou jisti, zda by hlas pro ni nepropadl, a tak volí druhou nejbližší stranu.:49Petr NovákVážený pane docente,
četl jsem Vaší analýzu volební prohry ODS. Je v mnoha směrech poučná, ale
byl vynechán jeden z hlavních důvodů pohry pravice: - radar a plánovaná okupace ČR americkými vojsky. Myslíte si, že ti kdo hlasují pro radar, si uvědomují, že jsou v podstatě
nevolitelní? Pravice si svojí politikou kope sama hrob.
Mohu se též zeptat, zda Ústav pro studium totalitních režimů zkoumá i působení rozvědek USA a dalších západních státu v ČR ( v minulosti i současnosti). Kolik zde působilo a působí jejich agentů a spolupracovníků. Mnoho lidí by to velice zajímalo a bez zodpovězení těchto otázek je vlastě tzv. studium totality u nás zcela bezpředmětné.12:48Stanislav BalíkV politice musí volení zástupci občas činit rozhodnutí, která nejsou populární, která možná způsobí jejich nevolitelnost, ale která jsou důležitá ze strategického hlediska. Zřejmě i takto uvažují ti, kdo radar podporují. Vaše úvahy o nevolitelnosti napovídají, jako by zde bylo sto procent voličů, kteří radar odmítají. Tak to ale není. Tito poslanci se tak stávají nevolitelní pro odpůrce radaru - tak by mělo znít Vaše tvrzení.
Ačkoli jsem členem Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů, nevím nic o tom, že by tento ústav zkoumal působení rozvědek USA v současnosti. Zabývá se ale komplexně obdobím let 1938–1989, speciálně roli tajných služeb (ale nejenom to), takže se zabývá i působením západních rozvědek v minulosti.:17Tomáš FořtJak moc ovlivní výsledek kongresu ODS (v možných variantách výsledku) rozložení sil na naší politické mapě?12:53Stanislav BalíkNejsem prognostik, nemám v ruce křišťálovou kouli, abych předvídal. Je ale jasné, že jinak bude politická scéna a koaliční vztahy vypadat ve chvíli, kdy zůstane jedna silná pravostředová strana, jinak ve chvíli, kdy by se rozpadla na liberálnější a konzervativnější část. Nesmíme zapomínat také na důležitost vývoje uvnitř Strany zelených a KDU-ČSL.