O rozvoji venkova a farem s Michalem Pospíšilem

Michal Pospíšil

Jak se tedy do budoucna český venkov promění? Předpovědi jsou ošidné, ale zatím to vypadá, že současný stav se zakonzervuje. V každé vesnici zřejmě zpravidla přežije jeden silný soukromník (dotace, které nebude muset vracet, ho udrží nad vodou). Že by se ale zdejší krajina začala podobat třeba Polsku nebo Dánsku, kde vedle sebe na pár hektarech najdete políčka obilí, kukuřice či brambor oddělená zelenými pásy, to se zřejmě čekat nedá.

„Velké farmy si spočítají, že nebudou mít velký výnos z okrajových, hůře přístupných pozemků,“ představuje si externí poradce ministra Gandaloviče Michal Pospíšil. „Ty by třeba soukromník mohl zatravnit, pást tam kozy na biosýry a brát na to vyšší dotace.“

(Související článek Tomáše Pavlíčka - ZDE.)

(On-line rozhovor je hodinový, je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na odpovídajícím. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách.)

:24T. TluchořBude zmiňovaný systém cross compliance uplatňován stejně jak v případě velkých farem tak i těch malých?14:19Michal PospíšilDobrý den, děkuji za dotaz.
Systém Cross-Compliance, v českém jazyku podmíněná kontrola bude uplatňován podle analýzy rizik, tj. podle toho, které farmy jsou pro životní prostředí nejvíce rizikové. Systém počítá se zpětným vyhodnocením kontrol a následnému přizpůsobení pro další rok. V ČR zatím zkušennosti nejsou, čerpáme ze zahraničí, resp. ze staré EU15, kde kontrola běží od roku 2005. Mze nastaví systém tak, aby kontrola byla uplatňována podle míry rizika pro daný kontrolní bod. Například, Chovatel 5-ti krav rozhodně znamená menší riziko než-li chovatel 200 krav z pohledu např. značení zvířat. Bude kontrolováno ročně asi 300 podniků a rozložení kontrol bude také podle struktury zastoupení současných podniků a jejich podílu na zemědělské produkci v ČR.:36Dana TomešováExistuje nějaké unijní omezení, jak velká smí farma být? Co to celé znamená pro konečného spotřebitele? Máme se velkostatkářů bát nebo budou některé potraviny dostupnější (i cenově)?14:28Michal PospíšilDobrý den,
v EU neexistuje žádné omezení velikosti farem. Velikost farmy neznamená z hlediska potravin a jejich ceny pro konečného spotřebitele vůbec nic, možná naopak, velké farmy, závislé na zaměstnancích a ne na členech rodiny se potýkají s nedostatkem pracovních sil a to nejen v ČR, ale ve všech evropských zemích. Problém není v produkci surovin pro potraviny, ale v mnoha případech mají velké farmy problém s udržením kvalitního životního prostředí. Tedy dopad není v ceně potravin, ale ve vztahu občan-daňový poplatník a kvalita životního prostředí ( např. půdní eroze, kvalita vody, prašnost, vodní rovnováha, velké plochy monokultur…atd.).
Velkostatkářů se určitě bát nemusíte, pokud budou mít vztah k venkovu a své půdě, ke svému hospodářství, ke svému místu kde hospodaří a pokud budou schopni nést za své hospodaření odpovědnost nejen jako pěstitelé pšenice nebo chovatelé dobytka, ale i jako hospodáři v krajině a v přírodě.
Děkuji za dotaz, pěkný den.:56LinhartNedojde touto podporou velkých farem (mnohdy pochybných velkostatkářů) k umožnění snažšího přístupu developerů k získání půdy k zástavbě?14:39Michal PospíšilDobrý den,
můj osobní názor je, že nedojde. Developeři si svoji cestu najdou i bez pomoci zemědělců, jednáním přímo s vlastníky. Zástavba je spíše problém nízké ceny za vynětí zemědělských pozemků ze zemědělského půdního fondu.
Děkuji za dotaz.:09J.Pane Pospíšile, biozemědělství se u nás díky přísným opatřením často nevyplatí a na pravidené dotace pro normální zemědělství je vždy dost. Proč se více nepodporuje biozemědělství, když přináší mnoho kladných externalit (např. včelaři)? Proč nesměřujeme k snížení přebytků a stát nepodporuje ve větší míře ekologické zemědělství? Mohu znát Váš názor na tuto problematiku?14:42Michal PospíšilDobrý den,
dovolte, abych Vám řekl můj osobní názor. Dotace ještě nikdy nezáchránily produkci, která neuspěje v konkurenci. V současnosti je poptávka po ekologicky produkovaných potravinách vysoká a nadále roste. Někteří ekologičtí zemědělci se zaměřili v ČR se zaměřili spíše na finanční ohodnocení kladných externalit a čerpají dotace na údržbu travních porostů, místo aby především produkovali ekologické potraviny. Ministerstvo zemědělství naopak ekologické zemědělce podporuje mnoha způsoby a ročně ekologické zemědělství stojí daňové poplatníky více jak 1 miliardu Kč. Navíc, ekologičtí zemědělci jsou zvýhodněni v investičních programech. Jsou také jedinými zemědělci, kde stát přispívá na reklamní kampaň a to v době, kdy produkce ekologických potravin nestačí pokrýt poptávku.
Děkuji za dotaz.:05Luděk KortusZ článku mám pocit, že se schyluje k potlačení všech původních slibů a reformích kroků, které měly dát šanci lidem, kterým na místě kde žijí záleží a návrat k některým dobrým tradicím a krajině jim není cizí. Jak chcete rozehnat obavy drobných zemědělců, že chystané změny nepovedou k jejich likvidaci?14:49Michal PospíšilDobrý den,
to je nelehká otázka, protože rozehnat obavy drobných zemědělců není lehké. Předně, nevím, koho myslíte drobným zemědělcem? Velmi také záleží co zemědělec produkuje, zda obilí, - pak nemůže být v současném konkurenčním prostředí celé Evropy drobným, nebo například ovoce, pak mu stačí k velmi dobré obživě i 20 ha, nebo dokonce méně. Tím chci říct, že místo na trhu je pro všechny formy a velkosti farem, záleží na podnikatelském záměru a přizpůsobivosti majitele. Doba, kdy zemědělci mohli vydírat ostatní, že živí národ je pryč.
Také je potřeba říci, že veškerá debata v článku se točí okolo dotací, ale já znám celou řadu farem, které dotace berou jen jako dobré přilepšení, jejich byznys je ale založen plně na trhu.
Já osobně nemám obavy o drobné zemědělce, kteří dokáží přizpůsobit svoje podnikání požadavkům trhu, a to i třeba, že skončí se zemědělskou produkcí a začnou například provozovat venkovské ubytování, nebo dokáží sladit více aktivit dohromady.:15Vl. HavránekMoc tomu nerozumím v pasáži, kde je uvedeno, že 22 procent se bude velkým farmám strhávat a půjde na rozvoj venkova, tedy na podporu malých farmářů. 22 procent z čeho? A kam přesně budou ony procenta odvádět? Můžete v kostce a stručně shrnout základní body „nové“ koncepce této zemědělské politiky? Děkuji Vám.14:58Michal PospíšilDobrý den,
Evropská zemědělská politika je mnohdy velmi obtížně pochopitelná.
Velmi stručně: V roce 2003, tedy ještě před vstupem ČR do EU byla přijata reforma zemědělské politiky pod tlakem daňových poplatníků a pod tlakem liberalizace světového obchodu. Tato reforma má za cíl snížit výdaje na zemědělskou politiku EU v několika krocích a ušetřené finanční prostředky dát do konkrétních projektů na venkov.
22% není definitivní a ještě o tom bude jednat Rada ministrů Evropské Unie. Strženy mají být z tzv. přímých dotací, které dostáva zemědělec pouze za to, že hospodaří a nově i za to, že neškodí životnímu prostředí, resp. naopak, stará se, aby se životní prostředí zlepšovalo. Převedeny mají být do druhé kapsy stejné politiky, kde jsou finančními prostředky dotovány konkrétní projekty na venkově. Např. jímka na kejdu, nebo obnova vesnic. Cílem je utrácet peníze za konkrétní, lépe kontrolovatelné projekty a snížit finanční prostředky, které ne vždy jsou dotací zemědělců a končí např. v rukách vlastníků pozemků prostřednictvím vysokých nájmů ( např. v UK).
Omlouvám se, jest-li jsem Vás příliš neuspokojil, ale zemědělská politika je tak zašmodrchána, že by bylo potřeba více prostoru.:49HammerPři všech těch změnách - v čem tedy vidíte možnost uplatnění pro drobné hospodáře? A jak se chce ministerstvo zemědělství postarat o dostatečný počet odborníků, kterých je v současnosti nedostatek? Myslím tím i ty s výučním listem a alespoň základními znalostmi v zemědělství a chovu zvířat. I zde budeme využívat sil z východu???15:09Michal PospíšilDobrý den,
uplatnění drobných hospodářů, a zmínil jsem to výše, vidím v jejich pružnosti reagovat na poptávku trhu a v možnostech rozvíjet oblast služeb na venkově v různé podobě, nebo ve speciálním zaměření.
Ministerstvo zemědělství nemá velký vliv na to, aby byl dostatečný počet odborníků.
Já si osobně myslím, že odborníků v zemědělství je dostatek, nedostatek je lidí, kteří by uměli a chtěli v zemědělství pracovat rukama. Nemyslím si, že budeme využívat pracovních sil jen z východu, němečtí farmáři např. bez Poláků již obtížně zajišťují sklizeň, ale i farmáři v USA zaměstnávají především lidi z Mexika. Na trhu práce existuje mnoho dalších nabídek, kde je možné se uplatnit s daleko menší námahou a větší výplatou.
Děkuji za otázku.:38L. KarpíškováJste poradcem pana Gandaloviče atak bych se Vás chtěla zeptat z jakých dat, výzkumů a odborných poznatků při tvorbě svých návrhů, doporučení a potřebných kroků vycházíte? Kde se inspirujete? Chodíte do terénu? Hovoříte se zemědělci o jejich problémech a potřebách? S kterými odborníky spolupracujete?15:17Michal PospíšilVážená paní Karpíšková,
děkuji za otázku.
Sám jsem se stal zemědělcem od roku 1991, kdy jsem začal hospodařit na statku mého dědy. Takže výcházím z vlastní zkušennosti zemědělce a starosty na vesnici. Pracuji pro Associaci soukromého zemědělství od roku 1998 a jsem v dením kontaktu s farmáři nejen v ČR, ale i v zahraničí, prostřednictvím organizace zemědělců EU. Data a údaje čerpám jak z českých zdrojů, tj. z Výzkumných ústavů, univerzit, tak i ze zahraničí a zahraničních zkušeností. Spolupracuji s experty podle problematiky, která je v daném okamžiku řešena a vždy se snažím o relevantní data z více stran. Např, při zavádění podmíněné kontroly vycházíme ze skušenností z Irska, UK, Německa a samozřejmě z materiálů a analýz Evropské Komise, resp. DG-AGRI a DG-ENVI.
Snad jsem Vám na Vaši otázku odpověděl.:13M. ŠustrJak se stavíte k problematice biopaliv?15:25Michal PospíšilDíky za otázku, mám jednoduchou odpověď. Velmi skepticky. Biopaliva mají budoucnost jen tehdy, uspějí-li v konkurenci s ostatními zdroji. Proto dopručuji při zavádění biopaliv velkou zdrženlivost v dotacích. Myslím si, že ale přijde doba, kdy se ceny vyrovnají a biopaliva se na trhu prosadí. Zejména, bude-li nalezena cesta, která není tak nákladná, jako je současná produkce postavená na bázi škrobu.:41Vrábel J.Dokážete předpovědět co udělá s cenami potravin a s obchodem s plodinami letošní nadúroda? Je to signál i pro rok příští? Z čeho vychází tyto prognózy?15:28Michal PospíšilDíky za otázku, ale předpověď v tomto směru je velmi ošidná. Když dlouhodobě analyzujeme trendy, tak loňský rok byl zcela výjimečný z celé řady důvodů a rozhodně nebyl rokem, podle kterého by se dal usuzovat dlouhodobý trend. Jak jistě víte, konečnou cenu pro zákazníka ovlivňuje cena té-které komodity zcela nevýznamně. Cenu ovlivňují zejména následné operace , tj. zpracování, logistika, reklama, cena energií, …atd. Takže jest-li se mám pouštět do prognózy: Nadúroda neudělá s cenami potravin nic, potraviny zlevní jen v případě snížené poptávky od zákazníků, a to vždy jen krátkodobě.
Není to signál pro rok příští, prognózy vychází z dlouhodobých analýz a trendů, nikoliv z ročních výkyvů, opakuji: výjimečný byl minulý rok, letošní je pokračování trendů.:19Libor SlukaVelkostatkáři tedy budou přednostně podléhat kontrole EU (při čerpání dotací z EU) nebo kontrole našich orgánů? Bude se moci farmář proti negativnímu hodnocení při kontrole z EU odvolat? Co když budou kontrolní zprávy EU a MZ rozdílné? Jak moc jsem v tomto ohledu EU podřízeni?15:38Michal PospíšilZemědělci obecně, bez rozlišení budou podléhat kontrole našich kontrolních organizací, které jsou povinny se řídit legislativou EU. Kontroloři EU pouze kontrolují české kontrolní organizace a namátkově si údaje ověřují na místě společně s kontrolami našich orgánů. V případě rozdílných zpráv budou hledány příčiny a budou-li nalezeny na straně českých kontrolorů (např. nedůsledná kontrola), pak budou uplatněny vůči České republice sankce podle závažnosti „nesouladu“. Evropské právo je v těchto případech pro ČR závazné a jsme mu podřízeni. Je ale třeba říci, že evropské právo sleduje cíl, tj. zda-li se například sledovaný parametr zlepšuje. Zavádění evropské legislativy do českých podmínek je to slabé místo, které je často kritizováno a ve většině případů oprávněně.
Děkuji za dotaz, pěkný den.:41I. N.Jak je to s podnikáním v zemědělství (farmařením) lidí s jinou státní příslušností? Existuje předkupní právo na půdu pro občany ČR?15:46Michal PospíšilObčané s jinou státní příslušností mohou v zemědělství v ČR podnikat v podstatě bez překážek, pouze musí složit zkoušku z češtiny, resp. prokázat, že se dorozumí. Často ale volí formu s.r.o., tedy české společnosti a pak mají stejné podmínky jako jakýkoliv jiný subjekt. Předkupní právo pro občany ČR na půdu neexistuje.
Děkuji za otázku.:58Josef zemědělecJak vypadá ve vašem pojetí podporara mladých začínajícím zemědělcům? Kdo mi poradí s řádným vypracováním projektu, lze se s tímto na někoho obrátit? Práci na statku rozumím, ale úřednickým kličkám ne…15:49Michal PospíšilNejlépe Vám poradí organizace mladých zemědělců, která se jmenuje SMA ( Svaz mladých Agrárníků), předseda pan ing. Pavel Moulis, kličkám rozumí velmi dobře.
Hodně štěstí a odvahy, dotace nejsou všechno!!!:31Jakub ZázvorkaOtázka geneticky modifikovaných obilovin a plodin - vidíte v tom šanci nebo nebezpečí? Existuje na tuto problematiku jednotný (většinový) názor na MZ?15:51Michal PospíšilOtázka geneticky modifikovaných plodin je jen ukázka pokryteckého chování EU, která se brání jejich zavedení. Můj osobní názor je jednoznačný, novým technologiím nelze bránit.
Současné vedení MZE je pro liberalizaci podnikatelského prostředí a tedy neklade zbytečné překážky k zavedení GMO, ale není to otázka pro jednotlivý stát, je to otázka pro politiku EU.
Díky za toto téma, je potřeba o něm mluvit.