O pěstounské péči s Petrou Vrtbovskou

Petra Vrtbovská

„Odborníci se nikdy otevřeně proti ústavní výchově nepostavili,“ říká vedoucí projektu náhradní rodinné péče Natama Petra Vrtbovská.

Související článek Vladímíra Ševely - Kam bychom ty děti dali?

:22Kateřina SidonováNaprosto souhlasím, že děti mají vyrůstat v rodinách a ne v institucích. Ale myslíte si, že by se u nás našlo dostatek rodin, které by byly ochotné starat se o nevlastní dítě? Nemá to tady tradici. Muselo by se asi hodně pracovat na osvětě a dát takovým případům publicitu.11:00Petra VrtbovskáAno, jsem o tom úplně přesvědčená. Není to jenom téma pro velkou informační národní kampaň o pěstounství, ale je třeba, aby byly dobré podmínky pro výkon pěstounské péče. To znamená, aby pěstouni byli dobře vyhodnoceni a připraveni na svoji roli a také odborně vedeni a podporováni odborně i finančně. Ve všech vyspělých státech stojí pěstounská péče na 4 pilířích: (1) Kvalitní vyhodnocení situace dítěte, které potřebuje náhradní rodinu - m.j. zda ji opravdu potřebuje a jakou. (2) Kvalitní vyhodnocení a příprava žadatelů o náhradní rodičovství. (3) Správný „matching“, tedy nalezení vhodné rodiny pro konkrétní dítě podle jeho potřeb. (4) Kvalitní podpora náhradní rodiny a odborné provázení.
Při takovém zabezpečení pěstounství ze strany státu je pak možné, že malé děti do 6 let nejsou například v Británii v ústavní péči vůbec…
Jsem si jistá, že za splnění výše uvedených podmínek bude i u nás výborných pěstounů když ne dost, tak určitě mnoho.:36Jaroslav1) Nestojí-li Češi o děti z ústavů, proč se aspoň nepodporuje adopce cizinci a přijímají se naopak opatření ztěžující osvojení rodinami z vyspělých evropských zemí?2) Nakolik mohou orgány EU naše pravidla hry ovlivňovat?11:06Petra Vrtbovská1) V prvé řadě je třeba osvětlit takový náš národní český mýtus, s nímž se setkáváme velmi často a nedaří se ho vymýtit. A totiž, že „v ústavech je spousta malých hezkých zdravých a neromských dětí, úplně opuštěných rodiči, které nikdo nechce…, anebo to hatí úředníci“.
Toto není pravda.
Na takové děti je v České republice i v jiných státech veliká fronta a nikdy takových dětí není „dost“. Touží po nich nejčastěji bezdětní lidé a páry, které touží mít „vlastní dítě“ prostřednictvím adopce. Takže děti, které jsou v ČR zbytečně v ústavech, jsou děti, které mají rodiče, ale ti se o ně z mnoha důvodů nestarají, děti s různými handicapy, děti starší, velké sourozenecké skupiny. Ty potřebují pěstouny, aby mohly žít s milujícími lidmi a byli u nich doma. To je pro vývoj dítěte nezbytné. A ještě dále, víte, osvojení do jiného státu, a zejména do jiné kultury, se dlohodobě ukazuje (existuje řada zahraničních výzkumů) být nevhodné. Děti pak celoživotně hledají své kořeny a identitu. Doporučila bych to vždy jako poslední možné řešení.2) V tomto ohledu velmi málo a jen formou doporučení. Zákony o sociálně-právní ochraně dítěte jsou v kompetenci vlád jednotlivých států. Nicméně Úmluva o právech dítěte, kterou ČR signovala, platí a je vymahatelná, tam je právo na rodinu zakódováno.:25Jan HolubecDobrý den, co říkáte situaci, kdy o kontaktu rodičů s dětmi nerozhodují soudci, ale pracovníci nestátních organizací?11:16Petra VrtbovskáO kontaktu rodičů s dětmi by měli rozhodovat soudci, pokud se rodiče nemohou dohodnout při nejlepší vůli. Ovšem soudce potřebuje stanovisko kompetentního odborníka, který doporučuje řešení v dané situaci a pro konkrétní dítě a rodinu. Žádný střih kabátu nesedí všem postavám! Je třeba, aby erudovaný zkušený odborník uměl soudci navrhnout správné možnosti pro každý individuální případ.Pokud brání kontaktu státní nebo nestátní organizace, která k tomu nemá oprávnění, je třeba podávat oznámení a stížnosti tak dlouho, až této organizaci bude zabráněno v nekompetetní práci. To je bohužel zatím jediná možnost. Věřím, že do budoucna standardy kvality préce organizací v poli péče o děti a rodiny takovému jednání zabrání systémově.:22BedrnováJak je to vlastně s pěstounskou péčí v zahraničí?11:21Petra VrtbovskáTo je otázka na dlouhou přednášku. Pokud pistelka nebo další zájemci čtou anglicky, doporučuji webové stránky - stačí dát do Googlu „fostering“, najdete všechny dostupné informace v ohromném množství. Konkrétní organizací v UK, která publikuje, shromažďuje a sdružuje informace je „BAAF“ nebo „Fostering Network“.Obecně platí, že ve vyspělých státech pěstounská péče je řešením pro péči o děti, jež ze závažných důvodů nemohou žít ve své rodině. Malé děti do 6 let nejsou v ústavech vůbec, starší do 12 let jen na nezbytnou omezenou dobu, teprve pro děti starší 12 let je možná i residenční péče v malých skupinových domovech, kde je maximum 5 - 6 dětí, pokud možno sourozenců. Žijí normálním životem ve vilce, děti mají vlastní pokoje, mají běžný intensivní kontaklt se svojí rodinou.
Mnoho pěstounů je v zahraničí „na přechodnou dobu“, protože situace mnoha dětí vyžaduje náhradní péči jen na přechodnou dobu. U nás se tyto děti jednou dostanou do ústavu a už se z něj do 18 let nevrací…
Ve vyspělých státech je většina pěstunů profesionály (viz moje odpvěď na první dotaz). Stát pěstounskou péči velmi pečlivě řídí a sleduje kvalitu a podporuje.:37IndieChtěla bych pomoci některému dítěti, můžete mi poradit, jak postupovat, kam se obrátit? Děkuji11:30Petra VrtbovskáAno, obraťte se přímo na nás, pokud máte zájem přímo o pěstounskou péči. Jiné druhy pomoci vám určitě pomůže zprostředkovat jiná organizace.
My vám poskytneme dostetek informací o pěstounské péčia pokud budete chtít i spolupráci na cestě za pěstounstvím.
Kontakt:
NATAMA - Institu náhradní rodinné péče
Tel: 222 733 307
www.natama.cz
[email protected]:31LubaPaní Vrtbovká,
chtěl bych se zeptat, jaké jsou podmínky pro to, aby se zájemce mohl stát pěstounem?
Předpokládám, že to musí být sezdaný pár, který už má s výchovou dětí zkušenosti.
Ale mohla by se stát pěstounkou, například, rozvedená matka s vlastními dětmi a bezdětným partnerem? A jaké podmínky by museli splnit?11:33Petra VrtbovskáPěstounem se může stát i člověk, který nežije v manžleství nebo partnerství, také nesezdaný pár se může starat o děti. Zkušenosti s výchovou dětí nejsou primární podmínkou, ale výhodou. V Natamě pečlivě vyhodnocujeme důležitá kritéria, aby rodina mohla, uměla a chtěla poskytnout potřebnému dítěti bezpečný, milující domov a uměla mu pomoci překonat následky těžké a složité minulosti a někdy i současnosti.
Budeme rádi, když se na nás obrátíte přímo, poskytneme vám všechny informace.:05Jan RezekJaké tedy vidíte řešení situace uvedené v článku, kdy se rodiče dostanou do chudoby a dítě nemohou zajistit, ale situace se snaží zlepšit?12:00Petra VrtbovskáPrávě pro tyto situace ve vyspělých státech existuje institut pěstounství na přechodnou dobu. Dítě je umístěno do náhradní pěstounské rodiny na omezenou dobu (například 1 - 2 roky), se svojí rodinou se většinou stýká, pokud je kontakt bezpečný a positvní (při kontaktu s biol. rodinou pomáhá kvalifikovaný pracovník). Po určité době se vyhodnotí, jestli je biologická rodina už schopná o svoje dítě pečovat doma, má vytvořené podmínky. Pokud ne, pokračuje pěstounství s kontaktem, pokud ano, dítě se postupně vrátí domů.
Je to rošku podobné, když si vypomáhají příbuzní, například onemocní matka a její sestra si na rok vezme do péče její děti, a pak jsou zase zpět, když to dobře dopadne. jenom přechodní pěstouni jsou obyčejní lidé, které baví se o děti starat, ale nemusí je „vlastnit“ navždy. Ve světě je jich spusta!Ještě doplnění, odebrání dětí z rodiny kvůli sociální situaci, tedy když rodiče děti mají rádi a naplňují jejich vývojové potřeby, ve vyspělých státech nesmí ze zákona nastat. Rodina dostane sociální zabezpečení v takové formě, aby mohla zůstat s dětmi pohromadě.
Trestání rodičů za sociální nedostečnost tím, že se jim odebírají děti, by mělo být už zapovězeno. Obětí jsou vždy děti.:36Roman HronJak konkrétně projekt Natama pomáhá?11:41Petra VrtbovskáBude nelepší, když se podíváte na naše stránky: www.natama.cz.
Stručně, soustředíme se odborný rozvoj moderní péče o opuštěné a ohrožené děti a zejména o rozvoj pěstounské péče v ČR. Obé je v ČR zatím bohužel hodně zanedbanou oblastí. Zaostáváme výrazně i za Maďarskem Polskem, Slovinskem…:51Karel BartošChci se zeptat, je-li mozne umistit deti i do rodin v zahranici?Umoznuje to nas pravni system?11:56Petra VrtbovskáDotaz není úplně srozumitelný, nevím, zda se pisatel ptá na umístění dítěte české národnosti do rodiny české národnosti žijící v zahraničí, nebo na jinou situaci. Prosím kontaktujte nás přímo.Jinak existuje mezinárodní adopce, které se ČR účastní. Cizinci mohou žádat i o české dítě. Viz další odpověď.:18Dana L.Nedošlo by pak k „vyvážení“ dětí z Česka?11:45Petra VrtbovskáK „vyvážení dětí“ z česka do určité míry dochází, ale jedná se o děti, které zatím v Česku faktickou možnost dostat se do osvojitelské rodiny nemají. Podmínkou je, aby byly takzvaně právně volné, tedy jejich rodiče přišli o rodičovskou odpovědnost. Ŕíká se jim někdy „legální sirotci“.
Jedná se o děti romské a s nějakým typem smyslové nebo jiné poruchy, kterou zahraniční žadatelé o osvojení akceptují.
O malé děti uvolněné do osvojení je všude na světě obrovský zájem. Naše malé romské děti tedy do zahraničních rodin chodí poměrně často, protože v Česku mají velmi omezenou šanci na osvojení nebo pěstounskou péči.
Z tragického případu malého tříletého Patrika v roce 2006, který byl utýrán k smrti švédskou adoptivní rodinou, však vidíme, že osvojení dítěte, které strávilo první tři roky života v ústavu, bylo jiného etnika a šlo do nedostatečně vyhodnocené a připravené náhradní rodiny může mít tragické následky. A taková situace se může stát kdykoliv a kdekoliv. Bohužel.
Proto pečlivá práce s žadateli o náhradní rodičovství je velmi důležitá všude na světě.:31Lenka KroupováNemůžete přece zcela zavrhovat existenci domovů. Bojovat proti nim nic nevyřeší, spíš je třeba poctivě pracovat na zlepšení alternativ. Máte k dispozici nějaký konkrétní projekt?12:32Petra VrtbovskáAno, viz www.natama.cz.
Boj proti ústavům je mně neznámý pojem.
Vždy budou potřeba ústavy pro děti, protože vždy budou rodiče, kteří se neumějí, nechtějí nebo nemohou o své děti postarat. Bohužel. Ústav je však z vývojového hlediska dítěte (a raný vývoj zásadně ovlivňuje celý život člověka) zcela nevhodným prostředím a „pečovatelem“ o dítě. Proto je třeba vědět, že ústav je poslední řešení obtížné situace dítěte a měl by vždy sloužit je na co nejktratší dobu.A také je dobré se zamyslet: Dala byste svoje nebo sobě velmi blízké dítě na delší dobu do nějakého ústavu…??? Třeba na měsíce, rok…??? Pokud ústav by nebyl dost dobrý pro n a š e děti, pak není pro žádné děti.:40T. K.Existuje i nějaký přehled, statistika, kterých dětí (dle původu, národnosti) je v dětských domovech a ústavech?12:31Petra VrtbovskáAno, ale je roztříštěná podle ministerstev, kam děti spadají, a někdy je to na krajích. Snad by vám odpovědělo MPSV.:28Pavel RichterDošlo alespoň k částečnému zlepšení situace pěstounských rodin po loňském schválení zákona o odměně?12:29Petra VrtbovskáAno, ale jen rodin, které mají 3 a více dětí v péči nebo dítě postižené. Pro děti v PP je ale nejlepší být v malé běžné rodině a neměly by být umísťovány více než po dvou, pokud to nejsou sourozenci. Takže zákon pomohl, ale ne dost a úplně správně. Zatím… doufáme.:39L. RohlenaPodle jakého klíče je dítě umisťováno do pěstounské péče? Mohou pěstouni dítě odmítnout? Za jakých podmínek?12:25Petra VrtbovskáNávrhy na zprostředkování dávají nejčastěji krajské úřady, méně často pověřené nestátní organizace. O zprostředkování vždy rozhoduje krajský úřad nebo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Žadatelé mají měsíční lhůtu na návštěvy a seznámení s dítětem, pak je dítě většinou v tzv. předpěstounské péči. Pak dítě do PP umísťuje soud. Ovšem dítě se může vrátit zpět do ústavu kdykoliv, i z PP! Stačí, že pěstouni řeknou na příslušném úřadě, že už dále o dítě nebudou pečovat. Nemusejí udávat zvláštní důvody.Je to ovšem vždy tragédie a trauma pro obě strany, dítě i pěstounskou rodinu. proto je třeba udělat vše, aby riziko rozpadu pěstounské péče bylo minimální.:05Vaclav BedrnaKdyz je dite v pestounske peci, kdo ma za nej pravni odpovednost?12:23Petra VrtbovskáPěstouni mají vždy omezenou právní odpovědnost. Často mají rodičovskou odpovědnost biologičtí rodiče nebo jeden z nich. Také je častá kombinace poručnictví a pěstounství. O důležitých rozhodnutích často rozhoduje soud. Více Zákon o sociálně právní ochraně dítěte a Zákon o rodině.:19JolanaDobrý den, mám otázku trochu z jiného soudku, ale vašemu oboru přece jen blízkou: obvyklá praxe je, že se děti u nás nesvěřují do střídavé péče. Myslíte si, že se skutečně něco tom, že by dítě řekněme do deseti let mělo být s matkou (pokud to nejde s oběma rodiči), spíš než s otcem?12:20Petra VrtbovskáNejsem obecně přítele střídavé péče, ale na bližší vysvětlení zde není prostor.
Z vývojové psychologie vyplývá, že malé děti, určitě do 6 let nutně potřebují matku, prože žena má obecně vyšší schopnost empatie, emocionální rezonance a nonverbální komunikace s malými dětmi.
Ale to je obecné pravidlo, konkrétní případ se musí vždy pečlivě vyhodnotit. Existují také týrající matky…, a to hlavně emocionálně, ale i fyzicky a podobně. Bohužel.:34JolanaJeště jedna otázka: Pracovníci/ce OSPOD mají poměrně velký vliv na osud dětí, soudy k jejich názoru často přihlížejí. Proč se tak vytrvale snaží spíš než pomoci rodině dítě z ní vytrhnout? Jestli se nepletu, nějakých 80 % dětí v ústavech je tam z důvodů tak banálních, jako je například ne zcela vyhovující bydlení. Tohle přece není neřešitelné a rozhodně to není důvod děti odebírat. Marně se snažím přijít na to, v čem to vězí. Na OSPOD nejčastěji pracují ženy, věk je různý, tj. dámy, které prožily většinu života v dobách, kdy měl všechno zařizovat stát, ale i čerstvé absolventky VŠ - ty zase pro změnu bez životních zkušeností… Kdo je vlastně pro takovou profesi nejvhodnější?12:16Petra VrtbovskáTalent pro práci s lidmi, zájem o ni a dobré adekvátní vzdělání. To jsou nezbytvné podmínky ze strany pracovníků OSPOD. Také zákony, standardy kvality, metodiky a správný počet rodin na jednu pracovnici.Já osobně vnímám jako nejhorší stav vzdělání v ČR v tomto oboru. Ani absolventi psychologických VŠ oborů nemají základní znalosti o attachmentu, neurobiologii raného vývoje, potřebách dětí a podobně. Co teprve sociální pracovníci… a také úředníci ministerstev a politici. Je mi líto, s profesorem Matějčkem navždy nevystačíme. Při vší úctě - věda v tomto oboru už je o hodně dál.:40Jiří JanečekStalo se někdy, že by o pěstounství požádal romský pár? Kdyby se něco takového stalo, bude přístup stejný? Jsou romské děti vedeny jako méně přizpůsobivé?12:12Petra VrtbovskáAno, kolegové z Ostravska hlásí, že mají více a více romských žadatelů. Bylo by to skvělé, pokud by byli, neboť by byli nejvhodnějšími adepty na péči o romské děti, kterých je v ústavech až 65%, a to i malinkých miminek! Romské děti nejsou nepřizpůsobivé, ale z mnoha vědeckých studií vyplývá, že čím blíže je genetický i kulturní vklad dítěte a náhradního rodiče, tím lépe. Platí to stejně o afrických dětech, dětech z Indie a podobně. Proto není vhodné děti transportovat do adopce ze Srí Lanky a podobně. Romské děti jsou úžasné a romské žadatele bychom i v Praze velmi přivítali!:41Jana MarkováPaní Vrtbovská, jak jsme na tom v ČR se zaváděním profesionální pěstounské péče? Uvažujeme s manželem, že by toto mohla být cesta pro nás; kam bychom se měli obrátit pro informace?
Děkuji za odpověď.12:09Petra VrtbovskáUrčitě se obraťe přímo na nás, viz kontakty výše nebo www.natama.cz. Natama je zatím jediná organizace, která se profesionálním pěstounstvím zabývá.:48Fr. DlaskKdyz se pestouni staraji o sverene deti a ty jsou v kontaktu s temi biologickymi a nahle se ukaze, ze je kontakt s temi bio nezadouci, ma spatny vliv, jak se pak postupuje? Muzou se i pestouni domahat omezeni kontaktu s pravymi rodici?12:06Petra VrtbovskáKontakt s biologickými rodiči by měl vždy pomáhat organizovat kvalifikovaný pracovník. Když se začne dít něco nesprávného (tedy pro děti nebezpečného nebo negativního), on situaci vyhodnotí, poradí se individuálně s pěstouny a pokud možno i s biologickými rodiči. Většinou se dosáhne zlepšení, pokud ne, upravuje se četnost nebo způsob kontaktu, například je pak kontakt pod dohledem pracovníka a podobně. Spolupráce s odborníkem je nezbytná.