Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Rozhovory

O budoucí podobě hlavního města s Martinem Skalským

Na téma nadcházejícího veřejného projednání územního plánu Prahy, negativních i pozitivních trendů v rozvoji měst, vlivu různých zájmových skupin na život ve městech i větší občanské aktivity, jste mohli diskutovat s Martinem Skalským, vedoucím Centra pro podporu občanů ze sdružení Arnika.

Martin Skalský • Autor: Jan Dusík
Martin Skalský • Autor: Jan Dusík
Martin Skalský • Autor: Foto: zeleni.cz
Martin Skalský • Autor: Foto: zeleni.cz

Martin Skalský

(*1977) pomáhal od roku 1993 jako dobrovolník ekologické organizaci

Děti Země

zajímala ho ochrana ozónové vrstvy Země a energetika, protestoval proti využívání jaderných technologií. V roce 2001 byl jedním ze zakládajících členů

Arniky

. Od roku 1997 se podílí na činnosti Centra pro podporu občanů, od roku 2001 jej vede.

V letech 1994–2000 působil jako šéfredaktor ekologicko kulturního občasníku Alternativa, poté jako předseda kulturně sociálního sdružení Dobročinný spolek Medáků ve Střešovicích, který usiloval o záchranu památkové enklávy (1998–2003). V roce 2003 absolvoval dlouhodobou pracovní stáž v Ázerbajdžánu jako konzultant pro účast veřejnosti v rozhodování mezinárodní sítě

CEE Bankwatch Network

, zabýval se vlivem těžby ropy na životní prostředí a úroveň demokracie. V roce 2005 byl jedním z evropských koordinátorů celosvětového projektu na omezení znečišťování životního prostředí toxickými látkami International POPs Elimination Project.

Příležitostně publikuje a přednáší, podílel se na scénáři a produkci dokumentárního filmu Martina Marečka Zdroj o důsledcích spotřeby nafty (2005), označeného kritikou za ropný thriller s prvky tragikomedie a novodobou českou švejkijádu. V roce 2006 se stal členem výkonné rady pražské iniciativy Auto*Mat, která usiluje o město přívětivější k chodcům a cyklistům. Od října 2007 je zastupitelem Městské části Praha 6, kde působí v kulturní komisi a komisi pro územní rozvoj. Není a nikdy nebyl členem žádné politické strany (zdroj:

arnika.org

).

(Související glosa k tématu.)

(On-linerozhovorrozhovorjehodinový,je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na dotazované osobnosti. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách. Vámi vložené dotazy se zobrazí s malým časovým zpožděním.) 

:13Mirek KnotekDobrý den, co si myslíte o případném budoucím pořádání Olympijády v Praze? A druhá část otázky: Dají se udělat v Praze tzv. zelené hry?11:06Martin SkalskýJak jistě víte, hlavní město Praha o pořádání letní olympiády několik let usilovalo, ale nakonec kandidaturu stáhlo. Jak ukazují zkušenosti většiny měst z poslední doby, olympiáda zpravidla vede k vysokému zadlužení a je ztrátová – a to by zřejmě hrozilo i Praze. Vedení města navíc chtělo do nákladů na pořádání her „skrýt“ řadu problematických staveb, které se sportem vůbec nesouvisejí – například stavbu městského dálničního okruhu. Obávám se, že Praha má v současné době daleko důležitější problémy – například nedostatečnou infrastrukturu v okrajových částech, a peníze je možné využít účelněji. Zatím zkrátka nenazrál čas. Pokud by se tato otázka měla otevřít někdy v budoucnu, bylo by asi vhodné uspořádat k ní referendum, protože rozhodnutí pořádat olympijské hry zcela zásadně ovlivní využívání veřejných rozpočtů i podobu města, a občané by měli dostat možnost se vyjádřit, zda si toto přejí. Otázka zelených her je zajímavá, ale v tuto chvíli na ni lze stěží odpovědět – jít by to mělo, ale záleží na zadání a kvalitě přípravy.:42Milena KoziskovaPane Skalsky, je zajem verejnosti o pristi podobu hlavniho mesta dostatecny? Kde vnimate nejslabsi cast retezu? Mohou lide jeste i ted prispet svymi navrhy do procesu schvalovani?11:05Martin SkalskýŘekl bych, že není. Doba k podávání připomínek je velmi krátká – pouze jeden měsíc, územní plán má přitom několik tisíc textových stran a celou sérii map, takže je prakticky nemožné celou dokumentaci byť jen přečíst. Magistrát přistupuje k tvorbě územního plánu, jako by Praha byla městem s deseti tisíci obyvateli. Informační kampaň je nedostatečná, podklady jsou složité, svoláno je pouze jediné veřejné projednání. Myslím, že v ideálním případě by měly projednávat části územního plánu se svými občany jednotlivé městské části a celý proces by měl být rozvržen do podstatně delšího času. Nicméně, termín k podání připomínek vyprší až 9. prosince a do té doby se ještě můžete vyjádřit i Vy.:30Fr. PavlištaJaký je váš dosavadní dojem ze všech jednání, diskusí, příprav, petic, návrhů atp.? Mohou lidé skutečně svobodně a konstruktivně (s dostatečným výsledkem) zasáhnout do budoucí podoby hlavního města?11:01Martin SkalskýDosavadní jednání na mě velký dojem neudělala – proces je velmi formální, magistrát nehledá cesty jak skutečně zapojit obyvatele města do tvorby vize na příštích 20 let. Do přípravy územního plánu také zasahují politické představy vedení města a zájmy a developerů, ale o to důležitější je tlak občanů na pozitivní řešení. Stavební zákon dává poměrně silná práva vlastníkům dotčených nemovitostí a takzvaným zástupcům veřejnosti. Pak musejí úřady jejich námitky oficiálně vypořádat a pokud se tak nestane, má příslušný člověk právo obrátit se na soud. Nakolik budou námitky úspěšné, zatím nevíme, nicméně je určitě nezbytné se o ovlivnění podoby města alespoň pokusit.:28Simona S.Má se i nadále centrum Prahy měnit na domy plné kanceláří, zastoupení světových firem a centrum obchodu a obchodů, nebo se do centra budou moci vrátil lidé, kterým záleží i na společenském životě a dobrých sousedských vztazích, a nebudou muset ustupuvat gangům, které si za pronájem bytu řeknout až neuvěřitelné sumy?11:30Martin SkalskýTo, co popisujete, je snad největším problémem historického centra Prahy. Bohužel, územní plán to nedokáže změnit, jeho účelem je pouze vymezit funkce jednotlivých pozemků. Vylidňování centra, přestavby historických budov na kanceláře a prodejny matrjošek jsou řešitelné zčásti na úrovni magistrátu, ale také městských částí. Například stavební úřady nemusejí povolovat přestavby budov těmto účelům, městské části nemusejí pronajímat obecní prostory komukoliv. Stavební zákon předpokládá také vznik tzv. regulačních plánů, které mají podrobně řešit jednotlivá území Prahy. Zatím k tomu ale zřejmě chybí politická vůle. Městu zřejmě stačí, že příslušní podnikatelé platí daně, atmosféra města nikoho ze zodpovědných neznepokojuje. Že řešení existují, dokazuje řada příkladů ze zahraničí, kde v určité etapě vývoje čelili podobným problémům.:09L. KortusKomu pomohla (a koho chránila) městská policie, když stánek Arniky na příkaz Magistrátu vyklidila? Máme tedy mi obyčejní Pražané vůbec nějakou šanci o rozvoji našeho města rozhodovat?
Díky vám za to co děláte.11:07Martin SkalskýMěstská policie se snažila v pondělí vyklidit náš petiční stánek na pokyn mluvčího magistrátu, ačkoliv to odporuje zákonu, protože lidé mají právo sbírat podpisy pod petice na veřejně přístupných místech. Šanci podílet se na rozhodování určitě máme – protože Arnika zákony zná, petiční stánek jsme ani po příchodu policie nevyklidili. Podobně by měli postupovat i ostatní – k územnímu plánu je možné vznášet námitky a připomínky, a pokud je úřad nezohlední, každý má právo se obracet na soudy a dále se domáhat svých práv. Naštěstí v dnešní době už nejsou úředníci ani politikové všemocní.:26Mirek KodešMusím mít trvalý pobyt v Praze, pokud se chci aktivně svými připomínkami a námitkami účastnit projednávání (žiji v Praze již deset let)?11:03Martin SkalskýPřipomínky může podat kdokoliv – nemusí být dokonce ani občanem Prahy. Pokud se ale chcete připojit k námitkám zástupce veřejnosti, pak musíte mít v Praze trvalý pobyt – je přitom jedno, ve které městské části bydlíte.:59Daniel Káně-FišerMyslíte, že se i pondělní projednání s veřejností ponese v duchu snah magistrátu udržet veřejnost v pro něj přijatelných mezích, jen těch „správných“ otázek, na které dostanou ty „správné“ odpovědi, zkrátka pod taktovkou politiků, kteří nám tu za těch dvacet let „vyrostli“? Slavil jste dvacet let svobody? Jak zamezit její devalvaci?11:19Martin SkalskýDvacet let svobody jsem slavil a jsem rád, že ji máme, koneckonců právě proto se nyní můžeme účastnit přípravy územního plánu. Myslím, že v Česku se lidé stále ještě ve srovnání s jinými zeměmi málo zapojují do rozhodovacích procesů a málo se zajímají o veřejné dění. Například na zasedání zastupitelstva magistrátu nebo městských částí chodí velmi málo lidí, přitom právě zde se rozhoduje o důležitých věcech. Pokud jde o veřejné projednání územního plánu, moc od něj očekávat nelze. Během jediného dne by se měly projednat všechny připomínky koncepce rozvoje hlavního města, které zahrnuje 57 městských částí, vlastně samostatných obcí. Taková akce musí být nutně povrchní a nedostatečná. Každý člověk má nicméně právo podávat písemné připomínky a námitky a ty pak musí magistrát řešit – mimo účasti na veřejném projednání tedy doporučuji také psát.:39SlgPovažujete gentrifikaci za pozitivní nebo negativní jev? V poslední době se setkávám s rozdílným hodnocením (například v Respektu je hodnocena pozitivně, zatímco v Novém Prostoru jednoznačně negativně).11:29Martin SkalskýCentrum už velkou část svého života ztratilo a většina původních obyvatel odešla jinam. Nejsme tedy v ideální situaci, protože zpátky se vrátit nelze. Kdyby bylo možné nechat i v centru bydlet různé sociální skupiny, bylo by to určitě lepší, zařídit to ale není snadné. Je určitě lépe, když v centru Prahy budou bydlet lidé z vyšších sociálních vrstev, než aby tam byly jenom kanceláře a hotely. Navíc lze předpokládat, že když se někdo nastěhuje do bytu ve středověkém domě, místo aby si postavil vilu za Prahou, má k městu nějaký vztah.:22Lenka PMAhoj Martine, moc zdravím ! Jak to vypadá se stromy - kolik jich bude „muset“ být vykáceno a kolik jich bude znovu vysázeno ?11:22Martin SkalskýAhoj Lenko, taky zdravím a děkuju za dotaz. Počty stromů nikdo nezná, územní plán není tak podrobný. Už v tuto chvíli nicméně hrozí zástavba celé řady zelených ploch – ne na všech rostou stromy, ale pro rekreaci obyvatel města může být důležitá třeba i louka. Územní plán na druhou stranu počítá s vytvořením „zeleného pásu kolem Prahy“. Ten je ale naplánován už zhruba 80 let a dodnes neexistuje, takže je otázkou, zda se vůbec někdy podaří něco takového realizovat.:45Jiří JančaPovažujete rozložení sil: developeři vs. ochránci za vyrovnané? Ačkoliv dochází k mnoha rozepřím, lze to nazvat zdravým demokratickým procesem (objektivně)? Kde vidíte slabá místa?11:19Martin SkalskýJe logické, že developeři usilují o maximalizaci svých zisků. Na druhé straně by měla stát veřejnost, která bude prosazovat zase jiné zájmy – zdravé životní prostředí, kvalitní veřejný prostor, dostatek příležitostí k trávení volného času, místa pro sport, kulturu a podobně. Několik občanských sdružení toto určitě nevyřeší, je nutné, aby se do přípravy územního plánu zapojilo co nejvíce lidí. Objektivní by pak měli být úředníci magistrátu, kteří územní plán připravují. Nakonec bude celý dokument schvalovat pražské zastupitelstvo. Záleží tedy na tom, koho jsme si zvolili a jaké zájmy budou tito lidé prosazovat. Určitě neuškodí, když se jich budeme už nyní ptát.:47Jan F. N.Kolik podpisů musí člověk nasbírat pod svou připomínku či návrh, aby se jím město muselo zabývat?11:03Martin SkalskýPřipomínku může podat jediný člověk, nemá ale v procesu moc velkou váhu. Vlastníci pozemků dotčených územním plánem mohou podat „námitku“, která je závažnější. Námitky může podat také tzv. zástupce veřejnosti, pokud shromáždí 200 podpisů pod stejný návrh. Podrobný návod můžete najít na webu územního plánu Prahy http://uppraha.cz/ nebo například na stránkách Arniky http://mestaprozivot.arnika.org.:45D. HavlíčekJe incident z pondělí, kdy nechal magistrát vyklidit váš stánek zásadním narušením vzájemné komunikace, nebo běžným úskalím, které budou obě strany schopné překonat?11:33Martin SkalskýPondělní incident, který popisujete, je samozřejmě nepříjemný. Daleko horší věc se ovšem stala na říjnovém zasedání pražského zastupitelstva, kde zastupitelé odmítli umožnit vystoupit mně a dalším dvěma občanům s příspěvkem ke změnám územního plánu. Je to jednak v rozporu se zákonem, ale hlavně to ukazuje, že řada politiků ani nechce slyšet názory a argumenty občanů. Pak je komunikace velmi obtížná. Nám samozřejmě nezbývá, než se o dialog dále pokoušet.:08Stará M.Pěkný den,píšete, že se jedná o velmi obdáhlá dokument. Nechci jej číst celý, ale chci vědět, jak bude vypadat část města, kde žijeme. Pomůžou mi nějak na úřadě najít, co hledám?11:36Martin SkalskýDoporučoval bych navštívit Informační centrum územního plánu v budově magistrátu (Jungmannova ulice – úřední hodiny zde: http://uppraha.cz/), kde by měli být odborníci schopní Vám vyhledat příslušnou část územního plánu, vysvětlit, co se v příslušném území navrhuje, co to pro Vás znamená a jak případně podat připomínku. Územní plán je možné si prohlédnout také na internetu.:33Slávek V.Dožije se generace dnešních třicátníků doby, kdy bude centrum Prahy bez aut, s cyklostezkami a zeleným pásem kolem města? Jak moc směrodatný bude územní plán i pro vlády příští?11:42Martin SkalskýDo této generace patřím také a rád bych doufal, že se toho dožijeme. Nelze ale spoléhat jen na územní plán – to je určitá koncepce, ale hodně pak záleží na jeho konkrétním uplatňování a dodržování. Starý územní plán, který platí dnes, prošel stovkami změn, většinou na přání developerů, takže v minulých dvaceti letech se hodně stavěly kanceláře, obytné komplexy a nákupní centra, ale například nové parky nepřibývaly. Podobné to bude i s novým územním plánem. Obsahuje řadu pozitivních věcí, bude ale otázkou politických priorit vedení města, která opatření se uskuteční. Pokud se bavíme o autech, územní plán dává možnost pokračovat ve stavbě dálničních okruhů a radiál, i budovat nové metro a tramvajové trati. Vzhledem k vysokým nákladům se ale město bude muset rozhodnout – obojí zřejmě nepůjde.:49R. zítkoCo se tedy bude dít onoho 23. listopadu? Má smysl, aby se na ono jednání hnalo co nejvíce jednotlivců, nebo bude účinější počkat si na závěr schůzky a pak jednat?11:48Martin SkalskýV pondělí 23. listopadu se koná tzv. veřejné projednání územního plánu podle stavebního zákona. Je to jediná příležitost, kdy mohou lidé ústně vyjádřit svůj názor, vše se musí zaprotokolovat a vypořádat. Skutečně má význam, aby tam přišlo co nejvíce lidí a k územnímu plánu podávali připomínky a námitky nejen písemně, ale i ústně. Pokud můžete, určitě přijďte!:04S. TišerMůžu se na vaše sdružení případně obrátit, když budu potřebovat poradit s podáním připomínky i návrhu za náš dům? Děkuji za odpověď.11:53Martin SkalskýNejprve se prosím obraťte na již zmíněné Informační centrum územního plánu v budově magistrátu. Mají tam – na rozdíl od nás – vytištěné všechny součásti územního plánu i mapy, navíc je přímo v centru možné podávat připomínky. Pokud by Vám tam neporadili nebo jste měl složitější problém, můžete se obrátit také na Arniku, rádi pomůžeme.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].