Rakousko volby
2016. rakouské prezidentské volby vyhrál umírněný kandidát Alexander Van der Bellen • Autor: ČTK/AP

Rakousko si v neděli na dalších šest let zvolí nového prezidenta. O úřad usiluje kromě současného prezidenta Alexandera Van der Bellena dalších šest kandidátů. Největším favoritem je však právě osmasedmdesátiletá dosavadní hlava státu, podle většiny průzkumů by mohla vyhrát už v prvním kole. „Hlavní opozice přichází od radikální pravice, která svého kandidáta představila. Bojuje ale s tím, že na podobné voliče cílí i další nezávislí kandidáti a jejich hlasy se tak tříští,“  popisuje situaci Julia Partheymüller, vědkyně z centra pro výzkum voleb na Vídeňské univerzitě.

Podle  předvolebních průzkumů to vypadá, že se v Rakousku hraje spíš o to, jestli vůbec bude druhé kolo voleb, než o to, kdo bude příštím prezidentem…

Souhlasím, že je velmi pravděpodobné, že současný prezident Alexander Van der Bellen bude znovu zvolen. Jediná otázka tak zní, jestli k tomu bude potřeba 2. kolo. Jeho největším soupeřem je kandidát krajně pravicových Svobodných (FPÖ) Walter Rosenkranz, pokud by bylo druhé kolo, právě on je nejpravděpodobnějším vyzyvatelem úřadující hlavy státu.

A měl by ve druhém kole šanci?

Náskok Van der Bellena by se určitě snížil, protože na pravé straně spektra se o hlasy dělí několik kandidátů, ty by ve druhém kole posbíral Rosenkranz, ale současný prezident by určitě také více mobilizoval a podle mě by stále měl veliký náskok.

V posledních šesti letech se toho stalo mnoho - od covidové pandemie přes vládní krizi, kdy se za poslední dva roky vystřídali tři kancléři, až k ruské agresi na Ukrajině a s tím spojené energetické krizi. Čím si Van der Bellen zasloužil tak výraznou podporu Rakušanů a Rakušanek?

Myslím, že v čase několika souběžných krizí, které právě zažíváme, lidé touží po stabilitě a národní jednotě. A zvlášť teď, když rakouskou politikou otřáslo několik vládních skandálů, byl Van der Bellen po celou dobu velmi klidný a rozhodný. S trochou nadsázky můžeme říct, že prokázal, že je schopný jmenovat nové ministry a že má zkušenosti s nestabilní vládou. Určitě má oproti ostatním kandidátům vekou výhodu v tom, že ukázal, že je zodpovědný a vyrovnaný, zatímco ostatní kandidáti vystupují spíše jako jeho neznámí vyzyvatelé.

https://www.youtube.com/watch?v=NAYA-sqF9ks

Kromě krajně pravicových Svobodných nepostavila žádná z velkých stran do voleb svého kandidáta, což se stalo vůbec poprvé od první přímé volby v roce 1951. Lze to číst tak, že Van der Bellena nepřímo podporují Sociální demokraté (SPÖ) i Lidovci (ÖVP)?

Určitě ano. Tím, že nejmenovali své vlastní kandidáty, tak sociální demokraté i lidovci implicitně a v některých případech i explicitně podpořili současnou hlavu státu. Hlavní opozice tak přichází od radikální pravice, která svého kandidáta představila. Bojuje ale s tím, že na podobné voliče cílí i další nezávislí kandidáti a jejich hlasy se tak tříští. Mainstreamové strany se naopak víceméně sjednotily a podporují Van der Bellena, čímž se ještě více upevnila jeho už tak velmi silná pozice.

Van der Bellen si svou silnou pozici uvědomuje a snaží se co nejvíc voličů udržet na své straně. Odmítá například chodit do prezidentských debat s argumentem, že už ho všichni znají. Vychází mu tahle strategie?

U nás ve výzkumu kampaní bychom řekli, že zvolil prezidentský styl kampaně. Má opravdu výhodu v tom, že lidé už ho znají - a využívá tuhle kartu velmi silně. Tím, že se neúčastní debat, určitě pokračuje ve své strategii. Debaty většinou srovnávají podmínky, každý kandidát dostane stejný časový prostor. Tím, že se svým šesti vyzyvatelům vyhnul, rozhodl se nevěnovat jim pozornost a udržet si tak výhodu. A myslím, že mu tahle strategie mu zafungovala perfektně. Měli jsme jen pár televizních debat, ale jejich hlavním tématem bylo právě poznávání kandidátů, jejich důvěryhodnost a spolehlivost, ideové odlišnosti se příliš neřešily.

Kdybyste přeci jen měla vybrat hlavní téma voleb, jaké by to bylo?

Někteří kandidáti se snažili mobilizovat své voliče na základě nespokojenosti se současnou vládou a říkali, že by kabinet rozpustili a vyhlásili nové volby. To ale příliš nefungovalo: ukázalo se, že pro Rakušany a Rakušanky je v současnosti nejdůležitější právě stabilita.

Skoro to vypadá, že prezidentské volby nejsou ani pro média tématem číslo jedna…

Tohle je jeden z případů, kdy můžeme mluvit skoro o nudné kampani. A nudné kampaně vedou k výrazným vítězstvím. Je to obrovský kontrast s volbami před šesti lety, které byly extrémně těsné. Teď máme prezidenta, který usiluje o znovuzvolení a je oblíbený u velké části společnosti. Malé pokrytí kampaně ale souvisí i se současnou krizí. Lidi více zajímá, jak zaplatí své účty za elektřinu, jestli si budou moc zatopit v obýváku a co se děje na Ukrajině. A všechny tyhle starosti jsou pro ně důležitější než prezidentská kampaň. I kvůli tomu očekáváme nižší volební účast než u parlamentních voleb, tedy okolo 65 procent.

Je to typické pro prezidentské volby, kde prezident obhajuje svůj post?

Řekla bych, že v Rakousku byly prezidentské volby obecně většinou celkem jednoznačné až do zmíněných posledních voleb v roce 2016, které byly velmi těsné. Ale zvlášť při znovuzvolení prezidenta je typické, že jde o vcelku jasnou záležitost.

Co by se mohlo v zatím poklidné cestě Van der Bellena za obhajobou zvrtnout?

Problémem pro něj nejsou pravicoví kandidáti, kteří usilují o jiné voliče, mohl by jím ale být Dominik Wlazny známější pod svým pseudonymem Marco Pogo, který se řadí spíše mezi levicové kandidáty a chtěl by tak sbírat voliče z Van der Bellenovy základny. Hlavně mladí lidé z měst, kteří by například v parlamentních volbách volili Zelené (Van der Bellen je bývalý předseda Zelených - pozn. autora), se mohou přiklonit k mladšímu kandidátovi. Marca Poga můžou volit proto, aby dali signál: „Jsme stále tady a naše problémy se neřeší.“ To, jestli budeme mít druhé kolo, tak může záviset právě na úspěchu Marca Poga. Pokud se mu podaří mobilizovat své voliče, mohlo by to vést k tomu, že Van der Bellen v prvním kole nezíská absolutní většinu. Na tom, že se nakonec stane prezidentem, by to ale nic měnit nemělo.

Reklama
Reklama

Autor studuje práva a je stážistou v Respektu 

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte