Robert Žitňanský

Zažije Slovensko levicovou revoluci? Po příchodu nové vlády premiéra Roberta Fica, jehož strana Směr s přívlastkem „sociální demokracie“ vyhrála volby a má velmi silné postavení, by tomu mohlo leccos nasvědčovat.

Před sobotním hlasováním do slovenského parlamentu lze vsadit pouze na jedno: povolební pat, jaký nyní zažívá Česko, v Bratislavě rozhodně nehrozí. Ve všem ostatním jsou ale předpovědi velmi riskantní.

Část doktorů vstoupila do stávky. Bojují za vyšší platy, nebo proti reformě zdravotnictví? Zatím je to nejasné, i když soud protest zastavil.

Křesťanský demokrat Daniel Lipšic působí ve slovenské politice tak trochu jako zjevení. Když se ve věku 29 let stal nejmladším ministrem v historii země, měl již pověst erudovaného právníka s diplomem z Harvardu a sympatického politika, kterému leží na srdci boj s korupcí a zločinem. Zatím to vypadá tak, že vysoká očekávaní nezklamal – pravidelně se objevuje v první desítce nejpopulárnějších politiků v zemi. Prosazuje totiž takové novinky, jako jsou zvláštní soudy zabývající se zločiny veřejných činitelů včetně korupce.

Pád z vrcholu moci až na dno – tak dopadl Pavol Rusko, kdysi šéf nejvlivnější televize na Slovensku, ještě před týdnem vicepremiér a ministr hospodářství. Nedokáže totiž vysvětlit, z čeho splatil svůj více než stomilionový dluh.
Vše začalo, když novináři zjistili, že Rusko, šéf vládní Aliance nového občana (ANO), před pár lety – už jako ministr hospodářství – podepsal jistému podnikateli směnky v hodnotě 104,5 milionu korun jako záruku na svůj dluh. Přišla logická otázka: Z čeho tuto sumu splatil? Pohled do jeho majetkových přiznání, která musí jako veřejný činitel každoročně předkládat, vysvětlení nepodal. Sám Rusko se zapletl do lží a vyprodukoval čtyři různá, leč v mnohém protichůdná vysvětlení. To přimělo křesťanské demokraty (KDH) k tomu, aby dali premiérovi Mikuláši Dzurindovi (SDKÚ) ultimátum: odvolat ministra Ruska.

Nejreformnější země roku 2003 – Slovensko – má slušnou šanci získat tento lichotivý titul i v letošním roce. Minulý týden schválil parlament všechny zákony, kterými chce ministr zdravotnictví Rudolf Zajac reformovat tento upadající sektor. Zajacova reforma přitom – na rozdíl od všech předchozích pokusů – nemá za cíl jen kosmetické změny. Místo osekávání uschlých větví nemocného stromu míří tentokrát přímo ke kořenům. S trochou nadsázky se dá říct, že socialistické zdravotnictví konečně nahradí skutečně tržní vztahy.

Ministr práce Ľudovít Kaník přišel minulý týden s dalším balíkem reformních zákonů, jejichž společným jmenovatelem je motivace. Kaník se snaží vyburcovat Slováky k větší aktivitě. Nezaměstnaný, který bude ochoten odstěhovat se za prací do jiného města, dostane od státu 10 tisíc korun; tato suma je míněna jako státní příspěvek na náklady související s přestěhováním. Této šance bude, pokud bude Kaníkův plán schválen, moci využít jednou za dva roky. Když se nezaměstnaný rozhodne podnikat, vláda mu přispěje na startu nenávratnou dotací 100 tisíc korun, na východním Slovensku až 150 tisíci korun. Člověk, který si najde práci dříve než do půl roku, bude po šest měsíců k platu dostávat ještě polovinu částky, kterou by mu stát platil jako podporu, kdyby si místo nenašel. Motivační finesy by přitom neměly nijak zatížit státní pokladnu: nemají stát ani o korunu víc, než vláda na boj s nezaměstnaností dávala dosud.