Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Politika

Zvolení komunisty Ondráčka popíralo hlavní symbol svobody

Demokracie nejsou jen volby a hlasování lidu, ale také odpovědnost k psaným i nepsaným pravidlům

Zdeněk Ondráček
Zdeněk Ondráček • Autor: Milan Jaroš

Poslanec Zdeněk Ondráček odstoupil z postu šéfa kontrolní komise GIBS - složky, která vyšetřuje zločiny některých bezpečnostních institucí včetně policie. Ve funkci vydržel čtyři dny. Neustál pondělní protesty, na nichž proti jeho zvolení do funkce demonstrovaly desítky tisíc lidí v jedenácti městech. Komunista Ondráček považuje protesty za pokus o lynč jeho i jeho rodiny a volí prý raději bezpečí. Uf.

Jeho zvolení do funkce předsedy kontrolní komise s právní mocí nad policií byl slušný úlet. Zdeněk Ondráček zasahoval v lednu 1989 proti demonstrantům z Palachova týdne; připomeňme, že šlo o hodně tvrdé zásahy a několik zadržených lidí včetně Václava Havla to odneslo vězením.

Reklama
Reklama

A ještě k tomu tehdy zásah obhajoval v televizi, kde lživě tvrdil, že demonstranti byli ozbrojeni. V posledních letech  - poté, co byl zvolen za KSČM poslancem – se tak stal symbolem obav z možného návratu některých totalitářských praktik z dob před rokem 1989. A když je takový symbol násilí proti občanům zvolen ve sněmovně nejvyšším kontrolorem dodržování zákonů v policii, je to poněkud nechutné.

Čtěte také: Bolševici už zase tvrdí, že zajišťovali bezpečnost

Lidé kolem komunistické strany (ale taky pár kolem Tomio Okamury) začali po odstoupení Ondráčka vyčítat těm, kteří volali po jeho rezignaci, že jsou nedemokratičtí. Přece byl Zdeněk Ondráček zvolen poslancem, poté vyjednáváním dosazen do kontrolní komise pro GIBS a pak demokraticky zvolen jejím předsedou. To ano, ale demokracie nejsou jen volby, hlasování lidu, jakési permanentní referendum o čemkoli.

Demokracie je odpovědnost k psaným i nepsaným pravidlům. Máme tu psané pravidlo, že doba komunismu - ta doba, v níž hájil nesvobodný zákon pomocí obušku a bití Zdeněk Ondráček - je doba zločinná. Ten zákon je tu už od roku 1993. A máme i nepsané pravidlo, že bezbranní lidé se nemlátí. A když už to někdo udělá a veřejně to chválí, čeká se od něj později minimálně omluva – to je rovněž nepsané pravidlo. A když se neomluví a občané, kterým tato arogance nevadí, jej přesto zvolí jako zástupce lidu do sněmovny, čeká se od poslance aspoň určitý způsob chování, který respektuje ve společnosti pravidla slušnosti.

Zdeněk Ondráček však neuznává zločiny komunismu ani zločinnost té doby; neomluvil se za bití bezbranných lidí ani těm, kteří šli během Palachova týdne do vězení za vykonstruované trestné činy. Připomeňme jeho další slova a činy z posledních let, které znamenají riziko pro demokracii a svobodu. Třeba podporu ruských vojáků na Ukrajině. Nelze se potom divit, že občané, pro něž je v posledních komplikovaných letech pád komunismu jedním z pilířů jejich sebevědomí a hlavním symbolem svobody, se postaví proti muži, který tento symbol popírá.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jaroslav Spurný

redaktor

spurny.jpg
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 2503
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte