Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Politika

Proč nás Miloš Zeman zatím nedostal na orbity Ruska a Číny

Zásluhu na tom má i dění kolem tajných služeb

Miloš Zeman, Si Ťin-pching, politik, prezident, Jie Ťien-ming, Vít Vojta, tlumočník---Milos Zeman,…
Miloš Zeman a Si Ťin-pching • Autor: ČTK

Tajné služby o nás sbírají informace a využívají je ve prospěch blíže nespecifikovaných mocných. Tento názor si asi jistá část veřejnosti a možná i politiků ponechá, ale v posledních měsících lze v médiích včetně sociálních sítí pozorovat zvýšenou důvěru v tuzemské zpravodajce. Žijeme v době, která přináší zvýšená bezpečnostní rizika – od rostoucí moci nepřehledného kybernetického světa až po čitelné i nepochopitelné kroky a zvyšování špionážních aktivit u mocností, jako je Čína, Rusko, ale nakonec i USA v čele s Donaldem Trumpem.  A také v době prezidenta Miloše Zemana, jehož zahraniční zájmy nejsou v souladu s bezpečností země.

Kdo by se měl v téhle nepřehledné době aspoň částečně vyznat, jsou právě tajné služby. V Česku si tím jistí nejsme - politici nebrali zprávy tajných služeb příliš vážně a podstatná část veřejnosti netuší, co opravdu dělají. Jak už jsme ale řekli, mění se to. A právě uplynulý týden přinesl několik událostí, kterých bychom si měli kvůli naší bezpečnosti všimnout.

Reklama
Reklama

Bezpečné závory

Před týdnem schválil Senát novelu zákona o tajných službách, který jí dodá dvě slušné kompetence. Bude se moci dostat k informacím o bankovních kontech a pohybech na nich skrze Českou národní banku. Tajné služby už měly právo žádat banky o informace o účtech, ale bylo to trochu kontraproduktivní. Banky údajně někdy o zájmu tajných služeb informovaly své klienty, kteří jsou jim jistě bližší.

Navíc i některé banky dělají obchody, které nejsou zrovna průhledné a zákonné - a proč by o nich informovala tajné služby a vystavily se možnosti stíhání? Novela utajuje zájem tajných služeb o naše konta. Pohyby bude u bank zjišťovat v rámci svých povinností ČNB a bude informace – pokud to bude nutné a v rámci zákona – dodávat informace BIS. Banky ani jejich klienti o tom nebudou vědět.

Kyberútok
Ilustrační foto • Autor: Shutterstock

Novela také dovolila přístup tajných služeb do všech databází státu a samospráv, které disponují našimi fotografiemi. Fotkami do pasů, občanek a dalších průkazů. Má to jediný důvod – řada zločinců a teroristů ze zahraničí používá různé transkripce svých jmen a databáze jmen (třeba záznamů o cestách letadlem nebo pobytu v hotelích či obchodních rejstřících) byla často nepoužitelná. Ani ty nejlepší zpravodajské systémy si s transkripcemi jmen nedokázaly poradit, a tak nebylo možné vyhledat pohyb podezřelého podle jmen. Fotky v tomto případě neklamou.

To je nicméně jen drobný krok. Tajné služby prosazují schválení nového zákona, který by vymezil jejich činnost. Ten původní je starý dvacet pět let - a svět i Česko se změnily. Tajné služby potřebují restartovat své pravomoci a způsob spolupráce mezi sebou, ale i s policií a státními žalobci. Dnes není možné využívat informace (především odposlechy) tajných služeb při vyšetřování a stíhání zločinců (byť se tento zákaz dá rafinovaně obejít). V případě teroristů nebo mezinárodních finančních podvodů je tento zákon kontraproduktivní.

Politici začali brát informace tajných služeb údajně vážněji než kdykoli předtím. Nicméně třeba na bezpečnostní radě státu se často přehlížej informace, které jsou důležité, třeba o rizicích kybernetického světa, a řeší se bizarnosti. Například v souvislosti se zvýšeným počtem nehod na železničních přejezdech požadoval premiér Andrej Babiš na bezpečnostní radě státu, aby bezpečnostní složky zařídily závory na všech nechráněných přejezdech.

Kybernetická bezpečnost a obrana je největší slabinou země. Politici (a často ani veřejnost) nerozumí, co se po nich vlastně chce. Že nejde o ukradené maily a fake news, ale o možnost ukrást z počítače cokoli, nebo naopak tam cokoli implantovat. O možnost napadnout a vyřadit servery, nejen ty soukromé, ale třeba ústředny, na kterých závisí řízení dopravy, energetiky nebo zdravotnictví. Zákon o kybernetické obraně se řeší už tři roky. Způsob ochrany systémů prosazovaný Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost totiž berou politici tak trochu jako prosazování obchodních zájmů ICT společností.

Lepší otázky

Průšvihem je i kontrola tajných služeb. O tom, že ta poslanecká je k ničemu, protože mnoho představitelů sněmovny nemá ponětí, o čem vlastně jedná, a poslanci navíc mají přístup jen do uzavřených případů, se mluví už dobrých patnáct let. Přede dvěma lety byla schválena vyšší kontrola – civilní. Byl přijat zákon, podle něhož by komise složená z pětice důvěryhodných a bezpečnostně prověřených právníků mohla kontrolovat i práci tajných služeb v živých případech. Hlavně to, zda tajná služba nezneužívá informace pro sebe a třeba pro spřízněné soukromé subjekty.

Jenže zákon je napsaný tak špatně, že se za ty dva roky nepodařilo sehnat ani onu pětici, která by práci mohla dělat. Mezi právníky se zatím nenašel nikdo takový, kdo by rozuměl práci tajných služeb, byl bezúhonný, ochotný za pár korun měsíčně pracovat hodiny a hodiny navíc a nosil svou kůži na trh. Našel by se jistě v jiných profesích – ale zákon podmiňuje účast v komisi právním vzděláním. Nikdo přitom nevysvětil, proč by práci tajných služeb měli rozumět jen právníci.

Tož tak. V každém případě se už debaty kolem tajných služeb nenesou hlavně v duchu otázek Nezneužijí služby tu pravomoc, když jim ji dáme? Nezneužije ji politik, pod kterého tajná služba patří? Diskuse probíhá v daleko přijatelnějším duchu – bude pravomoc, kterou tajná služby dostane, opravdu chránit naši bezpečnost? Ubývá i konspirativních teorií ohledně aktivit tajných služeb, častější jsou otázky, jestli služby pracují efektivně a smysluplně. A třeba v případě Hradu a jeho vztahu k Číně a Rusku se dá říct, že ano. Pokus Miloše Zemana nás dostat na orbit těchto mocností zatím nevychází - a dá se věřit, že ani nevyjde.

Tajné služby byly například motorem bezpečnostních analýz, které varují před nebezpečím dostavby tuzemských jaderných elektráren v režii Ruska a jejich analýzy berou politici i experti vážně – přes tlak Hradu. Podobné je to s kybernetickou bezpečností a rolí čínských technologických společností v ní. Opět tu zájmy – třeba firmy Huawei – prosazuje Hrad a opět je zásluhou tajných služeb a především NÚKIB, že se hrozba čínské špionáže skrze čínské technologie v tuzemské kybernetické struktuře bere ve vládě i v zákonodárných sborech vážně.

Stejně tak budou tajné služby hrát významnou roli v bezpečnostním screeningu společností, které se rozhodnout investovat v Česku. Brzy by měl být schválen zákon, který to umožní - a když tajná služby řekne ne, nezmění to ani lobbování Hradu. Takže zatím poměrně dobré zprávy.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jaroslav Spurný

redaktor

spurny.jpg
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 2598
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte