Ptal jsem nedávno svých maďarských přátel, co žijí na Slovensku, jak vidí Maďarsko po nástupu Viktora Orbána a jeho strany Fidesz, která má v parlamentu ústavní většinu. „Je to tam horší než za Mečiara na Slovensku,“ řekli mi. Jiná kamarádka z Budapešti mi řekla, že sice z Maďarska neemigruje, ale už se rozhodla pro emigraci vnitřní, což znamená, že se nebude zajímat o to, co se v její zemi děje, protože by propadla těžkým depresím.
Tento týden Orbán uskutečnil útok na veřejnoprávní média, když na základě nového zákona šitého podle jeho představ dosadil do nového úřadu pro média jako šéfku svou věrnou stoupenkyni. Ta tam bude sedět devět (!) let a bude mít téměř neomezené pravomoci k ovládnutí televize i rozhlasu.
Maďarsko mám za rohem a Budapešť znám dost dobře, přesto si stále nějak neumím představit, co se dnes děje v duši Maďarů – jejich jazyk je tak neproniknutelný. Mám pocit, že kdyby se v Česku nebo na Slovensku tak zjevným způsobem omezovala svoboda projevu, že by společnost začala protestovat. Jenže v Maďarsku je jakési podivné ticho, pokud neberu v úvahu ty jednotlivé hlasy na obranu svobody, které proniknou ven za hranice.
Zahraniční média už uveřejnila velmi tvrdé texty o autoritativním Orbánovi. The Washington Post rovnou napsal, že Orbán se asi stane na Západě „nežádoucím“, ale maďarský premiér si z toho zjevně nic nedělá. Možná dokonce naopak – kritika Západu mu snad i vyhovuje, protože potvrzuje jeho konspirativní teorii o spiknutí západního kapitálu proti maďarskému lidu.
Podle výkladu mých maďarských přátel je hlavním důvodem mlčení veřejnosti úplná apatie. A také historický sklon Maďarů mít jednoho vládce – od časů Horthyho až po Kádára a dnes Orbána. A jde prý také o jakýsi nový model podle vzoru Putin. Lidé jsou unaveni z rozvratu ekonomiky, který má na svědomí bývalá vláda, podobně jako to bylo v Rusku za časů Jelcina – a teď prostě chtějí vůdce, který dá jejich zemi do pořádku. I za cenu nějakých těch svobod.
Chápu, a přesto nerozumím. Zdá se mi, že se všichni – včetně nás ve střední Evropě – až příliš lehce smiřujeme s tím, že za rohem nám možná roste nová diktatura.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
