Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Na rovinu

Nenávist povolena

Přezdívá se jim „nejvíce nenáviděná rodina Ameriky“ a právě dostali oficiální povolení svůj značně problematický světonázor svobodně šířit.

O co jde: reverend Fred Phelps před lety založil svoji vlastní církev - Westboro Baptist Church (WBC). Nebyl nijak zvlášť úspěšný v lovení oveček, dnes má spolek zhruba sedmdesát členů, zejména z řad Phelpsovy rodiny. Přesto je tato minicírkev se sídlem v kansaské Topace nechvalně proslavená po USA i za jejich hranicemi – svoji obecnou netoleranci, zejména vůči homosexuálům, totiž už léta projevuje značně neobvyklým způsobem.

Rodina totiž mimo jiné hlásá, že všechno utrpení, zejména války a jejich oběti, si Američané zasloužili „tolerancí teploušů“. S transparenty, v nichž obvykle děkují Bohu za všechny možné katastrofy (války, 911, přírodní katastrofy) tedy objíždějí místa pohrom a strkají je do obličeje případným přeživším či rodinám obětí.

Jejich „specialitou“ se pak posledních pár lety staly pohřby vojáků zabitých v Iráku či Afghánistánu. Není třeba bujné fantazie, abychom si dovedli představit, jak reagují lidé, jejichž dítě, sourozenec či životní partner je právě pochováván, a někdo kolem pochoduje s transparentem „Díky bohu za mrtvé vojáky“. Akce WBC samozřejmě vzbuzují všeobecný odpor (proto ta přezdívka), a to i u lidí, kteří by jinak s pastorem a jeho famílií teoreticky souhlasili.

Co z příběhu skupiny pomatenců z okraje společnosti dělá obecněji platný
příběh (a další příspěvek do nekonečné debaty o tom, kam až by měla dosahovat svoboda projevu, a zda-li by neměla mít hranice) je soudní rozhodnutí z minulého týdne – až k Nejvyššímu soudu USA totiž doputovala žaloba otce jednoho z vojáků, jehož pohřeb tihle fanatici narušili.

A soud konstatoval (jednoznačně – z devíti soudců byl proti jeden), že svoboda projevu stojí nad osobní bolestí něčím svobodným projevem způsobenou. A právě proto, aby nebyla obecně svoboda projevu ohrožena, měl by se dát prostor všem projevům, i podobně „zraňujícím“ jiné lidi a zasahujícím do jejich životů.

Jediný soudce s odlišným názorem – Samuel Alito – ovšem oponoval, že americká ústava negarantuje právo slovy záměrně emocionálně zraňovat a útočit na běžné občany.

Autorka řádků přiznává, že váhá – kdo má pravdu?

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].