Události jako byla v sobotu střelba v Arizoně vždy rozpohybují úvahy nad vším možným – v tomto případě lze očekávat (a už se to taky děje) další kapitolu nekonečné americké debaty o střelných zbraních a taky o stále vyhrocenější a ostřejší podobě veřejné diskuse.
Obecně nejsou atentáty, teroristické útoky či další podobné činy právě zářnými příklady „lidství“, jenže zároveň často způsobí reakce, které naopak patří v profilu našeho druhu k těm nejpozitivnějším – statečnosti a nezištné pomoci druhým.
Autorka sloupku si uvědomuje, že se zde pouští na tenký led, protože množství sentimentu v médiích narůstá (opravdu musí být v televizním zpravodajství záběry povodní nebo zemětřesení na Haiti podbarveny tklivým klavírem?). Nicméně není na místě zaměňovat sladkobolné dojímání za věcnou připomínku toho, že se jen navzájem nestřílíme a nevyhazujeme do vzduchu.
V Tucsonu v Arizoně bylo v sobotu hned několik takových lidí. Patricia Maisch (61 let!) zasáhla, když viděla, že střelec vyměňuje zásobník a chystá se pokračovat ve střelbě – plný zásobník mu vytrhla a tím zabránila daleko větší tragédii. Tři muži se pak na útočníka vrhli a odzbrojili ho. Asistent kongresmanky Gabrielle Giffords, proti níž byl útok veden a která stále v kritickém stavu leží v nemocnici, jí bleskově a zručně poskytl první pomoc, a výrazně tak zvýšil její šance na přežití.
A dalších příkladů z nedávné minulosti je celá řada – nigerijského teroristu, který se v prosinci 2009 pokusil vyhodit letadlo letící z Amsterdamu do Detroitu, přemohli spolucestující. Na podezřelé vozidlo na Times Square v New Yorku upozornili policii loni v květnu dva pouliční prodavači – veteráni z Vietnamu měli správný čich, v autě byla nálož.
A máme nakonec dost příkladů i z Česka, byť je tu sebemrskačství národním sportem a jedním z oblíbených důvodů pro znechucení nad sebou samými je naše údajná chronická zbabělost. Loni v říjnu se třeba vyznamenali výpravčí a policisté, kteří ve směnárně v Krnově zpacifikovali lupiče vybaveného granátem, a skončili pak všichni v nemocnici. Dobrovolný hasič zase pomohl chytiti a usvědčit žháře z Vítkova, byť to pro něj znamenalo (a zřejmě stále znamená) obrovské riziko.
Takže bez ulepeného sentimentu - díky za tyto nenápadné hrdiny.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
