Kavárny, umění, kola, historie, komunity. Vychází speciál Město v létě
 
Restaurace Morgal, Brno
Na nádvoří Místodržitelského paláce. (Café Morgal) • Autor: Matěj Stránský

Letošní léto bude jiné - a může být i městské. Prázdninové měsíce bývají obvykle symbolem  úprku z rozpálených ulic, ovšem trendy posledních let stále více ukazovaly, že právě městská turistika je na vzestupu. Za současné situace omezeného cestovního ruchu kvůli nedávné pandemii má přitom návštěvník šance zažít mnohá tuzemská historická nebo kulturní centra bez velkých tlačenic a mít je sám pro sebe.

Respekt_special_leto_ve_meste

Reklama
Reklama

Městský styl života ve své komplikovanosti a nevyzpytatelnosti je navíc něco, co se brzy stane globální normou. V 21. století žije ve městských oblastech nadpoloviční většina světové populace (v Evropě to jsou už dokonce tři čtvrtiny obyvatel) a trend ukazuje, že v roce 2050 už by ve městech mohly žít dvě třetiny obyvatel planety.

To vše jsou důvody, proč jsme se rozhodli v Respektu připravit samostatný speciál nazvaný Město v létě, který vychází tuto středu. Najdete tu mimo jiné výpravné reportáže zachycující kulturní život na ostravské scéně, který je bohatý i bez velkých festivalů, nebo pohled na boom gastronomie v Brně. Dočtete se o tom, jak se Praha chystá na léto bez záplavy zahraničních turistů. Píšeme o možných receptech na zlepšení cyklodopravy a o tom, jak její nástup v Evropě urychlila koronavirová krize - nebo se věnujeme otázce, jak na ochlazení parných ulic myslí současný urbanismus. Setkáte se s umělci a lidmi, kteří město vnímají a prožívají skrze zvuk (Stanislav Abrahám), film (Věra Chytilová), poezii i teorii (Anna Beata Háblová), ilustrace (Nikola Logosová) nebo třeba skateboard (Maxim Habanec).

Součástí speciálu je i anketa s rezidenty, spisovateli a kulturními organizátory z nejrůznějších českých měst o tom, co pro ně jejich místo znamená a kam by v něm návštěvníka pozvali. Z ní přinášíme ukázku:

 

Vít Herzina - Most

MŮJ MOST: Před časem Most zažil popularitu díky stejnojmennému seriálu. Jako Mostečan jsem ocenil, že tvůrci neukázali Most takový, jaký by možná diváci očekávali. Temný, špinavý a depresivní. V seriálu měli všichni možnost zahlédnout také zelené ulice a domy zateplené barevnými fasádami. Krátce po vysílání začali přijíždět turisté. Když se mě ale jeden návštěvník na Hněvíně ptal, kde najde Severku a kudy do Chánova, bylo mi to trochu líto. Protože Most dokáže nabídnout víc.

Starý Most sice musel ustoupit těžbě, ale na jeho místě nezůstala měsíční krajina. Povrchové doly se po rekultivaci staly opět součástí města. Matylda je dobrým příkladem. Vznikla vodní plocha, kolem ní dráha pro cyklisty a inline bruslaře, zázemí a občerstvení pro návštěvníky, pláž, místa na grilování, kemp. Podobné je to u vodní nádrže Benedikt, což je další areál, který vznikl rekultivací - a je to takový starší bratr Matyldy.

Jako herec jsem těžce nesl kvůli pandemii zavřené divadlo, ale brzy budeme zase hrát. Začátkem července vystoupíme stejně jako v minulých letech na hradě Hněvíně. Za zmínku stojí i další kulturní památka: Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Ano, ten slavný kostel, který se podařilo přesunout bezmála kilometr po kolejích, aby nepřekážel těžbě. Z kostelních zdí na vás kromě duchovna dýchne také vůle mnoha lidí tuto stavbu zachránit před zničením. Na Most se v republice nejednou koukalo mezi prsty. Možná právě proto jsou rodilí Mostečané takoví patrioti. Kdysi vytrhli jejich město z kořenů, kdysi zaplavili město cizími lidmi, kteří přišli za uhlím. Jsem taky náplava. Ale za ty roky, co tu žiju, si troufám tvrdit, že jsem se zařadil mezi ně.

Vít Herzina – herec, Městské divadlo v Mostě

 

Kalle - Tábor

NÁŠ TÁBOR: Tohle je vyznání místu, ve kterém žijeme už tři dekády, aniž se nám jakkoliv omrzelo. Staré město má tak silnou atmosféru, že jen těžko nepropadnete jeho kouzlu, když vedle něj vyrůstáte. Navíc při každé procházce objevíte další krásná zákoutí. Tábor, to jsou úzké uličky malebné v zimě i v létě, Pivnice u Zlatého Lva, jejíž zdi působí jako neprostupná časová brána, inspirativní kulturní centrum Cesta, které na začátku 90. let založili američtí hudebníci Chris Rankin a Hilary Binder, rozlehlé kaskádové Havlíčkovy sady, které lemují hradby, nebo Jordán, vodní nádrž uprostřed města jako stvořená pro líné letní dny.

Letos Tábor slaví 600 let od založení a právě historie se naprosto přirozeně promítá do rázu města a jeho atmosféry. Což dokládá třeba aktuální projekt Táborská káď, kde se střádají peníze pro potřebné zasažené covid krizí. Pokud se chcete dozvědět víc o historii, doporučujeme aktuální animovaný dokument Proměny Tábora od Jana Míky. Nevelká rozloha města umožňuje rozvíjet komunitní sounáležitost, vyjádřit se a podílet se na vytváření jeho obrazu i budoucnosti. Tábor umí být divoký, stejně tak plný klidu a ticha. Je to domov - a s trochou patetičnosti také naše životní láska.

 Veronika Zemanová, David Zeman – kapela Kalle

 

petr kropp- Karlovy Vary

MOJE KARLOVY VARY: Karlovy Vary byly v dětství mým „prvním velkým městem“. Později studium pozemních staveb na Keramické škole podnítilo můj zájem o stavby a architekturu. Dnes má tato umělecká škola díky atraktivním oborům a právě teď diskutovanou architektonicky zajímavou dostavbou šanci stát se novodobým „Bauhausem“. Otřepané klišé, že město je v zajetí návštěvníků ze států bývalého SSSR a mimo filmového festivalu se tady nic neděje, každopádně nemohu potvrdit.

Za Vřídlem, minerálními prameny, Becherovkou a lázeňskými oplatkami se skrývá město s kosmopolitní a kulturní tradicí. Pro mne je to nezaměnitelná symbióza krajiny, tří vodních toků a architektury, která určuje urbanistickou kompozici města. Odhalovat kilometry stezek a přírodních zákoutí při joggingu nebo na bicyklu tzv. terapeutickou krajinou je pro mne mentální očista. Město a jeho okolí skrývá desítky historických budov včetně ikon československé architektury 20. století a důmyslných technických staveb. Přehrada, lanovky a železniční tratě z Karlových Varů do Mariánských Lázní a Potůčků v nedalekých Krušných horách jsou turistickou lahůdkou.

V galerii umění jsem objevil kolekci českého výtvarného umění 20. století a repertoár Karlovarského symfonického orchestru je vždy překvapením. Nejradostnějším objevem jsou pro mne inspirující osobnosti, které se svým nekonvenčním přístupem a podnikatelskou odvahou tvoří živé město. Galerie Supermarket WC, kavárna Lékárna, iniciativy Kreativní region, Vzbuďme Vary a mnoho dalších. A důvěrný tip: sledujte stránku www.kamkv.cz.

Petr Kropp – architekt, ředitel Kanceláře architektury města Karlovy Vary

 

Andrea Krejčí - Znojmo

MOJE ZNOJMO: Znojmo je krásné historické město, kde se navíc poslední dobou buduje spousta nového. Začnu ale dávnou minulostí. Největší hvězdou je rotunda sv. Kateřiny. Sama stavba není nijak výjimečná, jedná se o běžnou románskou rotundu z konce 11. století. Ovšem fresky uvnitř jsou na danou dobu ojedinělým záznamem světské tematiky. A to ji řadí mezi významné památky evropského výtvarného umění. U rotundy se vám naskytne úžasný výhled na chrám sv. Mikuláše, údolí Dyje a Národní park Podyjí. Počátkem 18. století tu byl vybudován pivovar, který aktuálně prochází zdařilou transformací. Zase se tu začalo vařit Znojemské pivo a také tu vznikla Enotéka – galerie vín s interiérem navrženým architekty Chybík+Krištof.

Milý podnik je kavárna Balance. Tu provozují dva nadšenci - poctiví, vkusní a pracovití, tak je podpořte, půjdete-li kolem. Ve Znojmě se i dobře vaří. Máme tu bistro s domácí kuchyní Chez Martine, těstoviny Al Dente, Cantina Pizzu či burgery v Gastro-Bar 23. Pokud přijedete přesně uprostřed léta, nevynechejte festival Šramlfest. Tato akce má kvalitní program, navíc se koná na Káře, což je další skvělé vyhlídkové místo. V srpnu zase doporučím festival Znojmo žije divadlem a v září pak veleakci Znojemské historické vinobraní.

Co se týče současné architektury, máme ve Znojmě velké štěstí, neboť tu sídlí studio ORA, což jsou architekti, kteří nejenže sklízí mnohá ocenění, ale hlavně tvoří krásu. Vynalézavou, přesto velmi citlivou k historii. Ve městě mají několik realizací – z těch veřejně přístupných třeba Wine bar Chatka, květinářství MyFlowers, Butik Brusinky, dům Johanna Ungera a pro mě osobně nejdůležitější GaP.  Tedy Galerie umění, kavárna a kulturní Prostor, který tvořím s týmem „Umění do Znojma“ - a který musíte navštívit! Prezentujeme zde současné umění (vystavovali tu V. Houdek, M. Cais, J. Gemrot, E. Šimera, D. Hanvald). A brzy před ním bude stát socha od Maxima Velčovského.

A co večer? Až všechny ty vydyzajnované podniky zavřou, skončete Na Věčnosti, v kultovní hospůdce, kde se záhy po revoluci začala dělat důležitá kultura. Tady je to už léta pořád stejné a je to tak úplně v pořádku.

Andrea Krejčí, projekt Umění do Znojma

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte