pondělí 11. 6. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

UPDATE: V úterý ráno dostala loď Aquarius instrukce k přeložení 400 uprchlíků na plavidla italského námořnictva, které se následně – stejně jako Aquarius sám  - vydají ke španělské Valencii. To vše i přes protesty humanitárních organizací, které upozorňují na to, že lidé na lodi potřebují okamžitou lékařskou péči a Španělsko je vzdáleno několik dní plavby. Bezpečnost lidí na palubě by podle Lékařů bez hranic měla mít přednost před politickými zájmy.

Loď Aquarius patřící humanitárním organizacím SOS Méditerrannée a Lékaři bez hranic s 629 uprchlíky na palubě – z toho 123 jsou nezletilé děti bez doprovodu – je od nedělního večera uvězněna na moři. Krize začala ve chvíli, kdy Matteo Salvini, nový italský ministr vnitra a lídr extremistické strany Liga, prohlásil, že Itálie zavírá své přístavy. Nyní se zdá, že Aquarius bude moci přistát ve španělské Valencii.

Reklama
Reklama

„Malta odmítá každého. Francie vrací lidi na hranicích. Španělsko brání své hranice zbraněmi. Zkrátka celá Evropa si dělá, jak se jí zachce. Ode dneška také Itálie začne říkat NE obchodu s lidmi, NE byznysu ilegální imigrace,“ napsal Salvini na svém Facebooku v neděli večer a zároveň rozjel mediální kampaň s hashtagem #chiudiamoiporti (zavíráme přístavy).

Podle Salviniho loď by měla přistát v přístavu hlavního města Malty, Vallettě. Malta však prohlásila, že není v této záležitosti kompetentní a loď odmítla přijmout. Maltské ministerstvo vnitra dodalo, že toto jednání je v souladu s mezinárodním právem.

Proti Salvinimu se postavila řada představitelů měst na jihu Itálie. Ti prohlásili, že jeho příkaz neposkytnout přístav lodi s migranty neuposlechnou. „My jsme vždy vítali lodě, které zachraňují životy na moři. Teď nepřestaneme,“ řekl podle britského deníku The Guardian Leoluca Orlando, starosta Palerma. „Salvini porušuje mezinárodní právo. Znovu potvrdil, že máme extrémní, krajně pravicovou vládu.“

Podle zástupce Lékařů bez hranic však jejich vyjádření nemá žádný praktický efekt, jelikož k zakotvení je potřeba také povolení italské pobřežní hlídky - a ta je pod kontrolou vlády. Aquarius tak zůstal uvězněn na otevřeném moři mezi Maltou a Itálií. Lékaři bez hranic na svém Twitteru informovali, že situace 629 lidí na palubě je zatím stabilní, ale jejich další pobyt na moři zvyšuje rizika zejména pro sedm těhotných žen a 15 pacientů s vážnými popáleninami.

V pondělí odpoledne vydal tiskové prohlášení nový španělský premiér Pedro Sánchez: oznámil, že Španělsko migranty na palubě Aquaria přijme a že již vydal povolení k přistání v přístavu ve Valencii. Prohlášení následovalo krátce poté, co Evropská komise i Úřad OSN pro uprchlíky vyzvali k urychlenému přijetí lodi do bezpečí přístavu.

Tato krize může být jen počátkem rozsáhlejších mezinárodních problémů, pokud Itálie bude nadále odmítat záchranné lodě provozované evropskými humanitárními organizacemi. Již v pondělí ráno Salvini na sociálních sítích varoval, že nenechá v Itálii přistát ani loď Sea Watch 3 obsluhovanou německými dobrovolníky, která se momentálně nachází u Libye.

Další stovky migrantů byly mezitím v neděli zachráněny italskou pobřežní hlídkou. Mluvčí Mezinárodní organizace pro migraci Flavio di Giacomo pro CNN řekl, že si nemyslí, že by Itálie mohla odmítnout právo bezpečného přístavu své vlastní pobřežní hlídce. Salvini je nicméně odhodlán splnit sliby své populistické vlády a zabránit dalšímu přílivu migrantů do Itálie.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Hospodářsky nejrychleji rostoucí země světa za rok 2017 leží na východě Afriky. Etiopie, stát se sto miliony obyvatel, se drží na popředí statistik měřících ekonomický vzestup posledních patnáct let. Je to samozřejmě způsobeno i tím, že po stalinistické diktatuře a občanské válce 80. let se odráží ode dna. Ale jak známo, ekonomický růst není vše: současně s hospodářstvím v posledních letech rostl i počet a intenzita protestů namířených proti diktátorské vládě a dominanci národa Tigrajů ve vedoucích postech režimu.

Etiopie, která se v mnoha směrech inspiruje Čínou, původně reagovala zatčením tisíců demonstrantů. Již před třemi lety byl vyhlášen výjimečný stav, často byly odpojeny sociální sítě a internet, bezpečnostní složky zabily stovky demonstrantů. Od letošního jara se však dějí nečekané a rychlé změny, které v aktuálním vydání shrnuje týdeník The Economist.

Reklama
Reklama

Do čela vlády v dubnu nastoupil dvaačtyřicetiletý, veřejnosti do té doby málo známý bývalý voják Abiy Ahmed. Omluvil se jménem vlády za zabité demonstranty a tisíce zatčených protestujících propustil z žalářů. Vycestoval do ohnisek nespokojenosti a na veřejných vystoupení se prezentoval jako přítel demonstrantů, kterým nabídl spolupráci na dalším rozvoji země. Pozval k návratu do vlasti exilové disidenty a zrušil obvinění z terorismu vůči desítkám opozičních aktivistů. Oznámil, že změní ústavu tak, aby omezovala počet jeho funkčních období.

V posledních dvou týdnech reformní tažení graduje. Abiy Ahmed ruší výjimečný stav. Minulý týden překvapil plánem částečně privatizovat telekomunikace, cukrárny, vysoce ziskové státní aerolinky a další odvětví, které dosud vládní strana plně kontrolovala. Oznámil také, že se začne řídit mírovou smlouvou se sousední Eritreou z roku 2000, vrátí jí sporná území a nastartuje cestu k míru a usmíření.

Je samozřejmě otázka, zda všechny vznešené plány a sliby budou opravdu naplněny a zda má třeba šanci plán ekonomických změn, které jdou nad rámec částečného rozprodání státních podniků. Také není jasné, zda se tímto způsobem dlouhodobě povede dostatečně uvolnit “páru” nespokojenosti, která v posledních třech letech hrozila eskalací násilí v etnicky a kulturně nesmírně různorodé zemi. A zda tedy liberálními reformami “shora” dokáže proměnit autoritářský režim čínského typu, který byl při potírání bídy v posledních 25 letech neobyčejně úspěšný, ale teď naráží na své limity.

Přes opatrnost, která je při posuzování dalších vyhlídek na místě, však z Addis Abeby přichází příjemný signál: ve světě, který se vydává spíše opačnou cestou posilování autoritářů a odklonu od liberalismu, se v jedné významné zemi vládce pokouší jít opačnou cestou.

Reklama
Reklama