0:00
0:00
Kontext2. 6. 20257 minut

Slabost, nebo superschopnost? Vysoce citliví lidé už nechtějí žít s pocitem selhání

Hypersenzitivitu vykazuje až třetina populace – a společnost křehké jedince potřebuje

Když letos v dubnu zemřel papež František, chtěla si ho Tereza připomenout dokumentárním filmem, který jí doporučili přátelé. Snímek sledoval hlavu katolické církve, proslulou svou laskavostí, jak rozdává slova útěchy a naděje v oblastech zasažených válečnými konflikty a přírodními katastrofami, navštěvuje nemocnice a vězení. „Doporučovali mi to jako hezký a povznášející dokument,“ vypráví třicetiletá žena z Prahy. „A já jsem byla tři dny v depresi z toho, kolik je ve světě násilí a neštěstí.“  

Silná emoční reakce na umělecká díla je jedním z typických projevů fenoménu, jemuž se říká vysoká citlivost nebo hypersenzitivita. Nejde o diagnózu, jen osobnostní rys, který svému nositeli občas dokáže značně zkomplikovat život. Poprvé jej popsala americká psycholožka a výzkumnice Elaine Aron v polovině devadesátých let minulého století, když si všimla, že část lidí zpracovává svět okolo sebe jinak – intenzivněji, více do hloubky, citlivěji. Následkem odlišného fungování nervové soustavy pak často žijí s představou, že je s nimi „něco špatně“, protože nejsou tak odolní nebo výkonní jako zbytek společnosti.  

Až v posledních letech s rozmachem zájmu o duševní zdraví a sociálních sítí se k hypersenzitivitě začalo hlásit stále více lidí. Zrodil se společenský fenomén, který řadě jedinců přinesl úlevu v poznání, že nejsou jediní na světě, kdo nezapadá. A postupně také pootočil zažitou perspektivu: co když je hypersenzitivita vlastně výhoda? 

↓ INZERCE

 Tam, kde ostatní kloužou 

Vědci dnes odhadují, že vysoce citlivých lidí najdeme v populaci 20–30 procent. „Zpětně mi přijde neuvěřitelné, že jsem si myslela, že jsem taková jenom já,“ říká Tereza, která na pojem narazila v médiích a pak si své podezření potvrdila vyplněním testu na internetu. Základní podobu tohoto dotazníku vytvořila již zmíněná Elaine Aron. Obsahuje 27 výroků typu: „ovlivňují mě nálady jiných lidí“, „obtěžují mě intenzivní podněty jako hlasité zvuky nebo chaotické události“ nebo „snažím se vyhýbat násilným filmům a televizním pořadům“. Pokud na více než 14 tvrzení odpovíte ano, pravděpodobně jste vysoce citliví.  

Elaine Aron zdůrazňuje, že hypersenzitivitu nelze zaměňovat například za plachost, stydlivost, bojácnost nebo neuroticismus, protože to jsou naučené projevy a strategie. Výrazně citlivější nervová soustava je však podle dosavadních výzkumů vrozená. Míru a podobu projevů ovšem může ovlivnit například to, jaké měl člověk dětství. Vysoká citlivost se také někdy zaměňuje s introverzí, protože introverti v této skupině populace převažují. Zhruba třetina hypersenzitivních lidí jsou však extroverti a zdaleka ne všichni introverti jsou vysoce citliví.

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc