Petr Pavel chce slyšet „optimistické plány, nikoli ustrašené scénáře“

Pokud od prezidentských novoročních projevů čekáme, že budou v nějaké míře odrážet aktuální události a žitou realitu, pak loňskou novoroční řeč bohužel u Petra Pavla asi stěží něco překoná. Jeho projev měl tehdy tragické okolnosti – prezident jej dával dohromady krátce po vraždění na Filozofické fakultě UK a slovy útěchy projev zahájil.

Rovněž pro dění v republice nebylo těžké hledat symbolická témata. V Česku vrcholila rekordní inflace a experti očekávali hospodářské oživení.

Kolem stranické politiky našlapoval Pavel vloni zlehka, takže opatrně pochválil vládu za „soudržnost“ a „nepopulární snahu“ řešit zadlužení země. A kritika mířila jen na to, že se vládní koalici nedaří vysvětlovat reformní kroky a získávat pro ně lidi. „Neodkládejme řešení problémů. Co neuděláme my, budou muset daleko složitěji dělat naše děti, a to není fér,“ prohlásil tehdy prezident.

Kromě toho apeloval na zvýšení výdajů na obranu (to se povedlo), přijetí společné měny (to se nepovedlo) a v asi nejautentičtější části loňského projevu vyzval mladé lidi k tomu, aby mluvili do chodu státu. „Společnost potřebuje vaši odvahu, vaše nápady, vaši aktivitu, schopnost stát si za svým,“ řekl tehdy Pavel.