Patnáctiletého Petra z Břeclavi surově zmlátila média

Mnoho lidí podléhá iluzi, že média musí produkovat zprávy, které nám osobně připadají důležité, na které se můžeme spolehnout. Myslím tím důvěryhodné a vyvážené zpravodajství ze všech oblastí společenského, kulturního či sportovního života. Taky mám ten pocit. Když jsem v roce 1989 stál na Václavském náměstí, věřil jsem přesně v tohle. Postupem času se však pravda začínala profilovat jen jako pouhý vedlejší produkt. Média se totiž musí přizpůsobit společenské poptávce neboli tržnímu hospodářství. Dnešní média jsou v podstatě pouhým nástrojem k vytváření zisku pro jejich majitele. To je docela pádný důvod k tomu, aby redaktoři rezignovali na objektivitu či pravdivost popisované události.

Na druhé straně je zde společnost neboli konzument. V dnešním stereotypním životě plném jednotvárných událostí, provázeném frustracemi z neblahé vyhlídky na lepší zítřek se rázem z nabídky stala poptávka. Jako predátor, který větří lehkou kořit, vycítila média příležitost snadného zisku. Odlišnost se stala jeho nástrojem. První fáze spočívala v nevinném lstivém úskoku. „Je politicky a mediálně korektní označení pro národnostní skupinu cikán nebo Rom?“ rezonovalo napříč Parlamentními listy. A hle, sledovanost stoupla.

Polemika vzápětí zachvátila iDNES.cz, Novinky.cz, TV Nova, TV Prima. Zdrcující zjištění, že pouhou záměnou slova Rom za „cikán“ stoupá pravidelná sledovanost řádově o několik desítek procent je nenechalo dlouho chladnými. Takto se objevil společenský nepřítel, který dokázal podstatnou část společnosti sjednotit v názorech. Tímto se otevřela druhá fáze, cesta k prosazování asociálních reforem prostřednictvím médií. „Cikáni zneužívají sociální dávky“. Zaměstnancům najednou nevadí, že přišli o sociální příplatek?! Romů žijících na sociálních dávkách se však tento zákon nijak nedotkl. „Cikáni zneužívají důchodový systém“. Okamžitě se vynoří několik soukromých společností, které budou důchody „spravovat“. Naštěstí jsme včas prohlédli.

Třetí fází je udržet si konzumenta, zdroj vyššího příjmu. Za těchto podmínek to není úkol zcela složitý. Stačí denně najít, vymyslet či aktualizovat nějaký přestupek, případně trestní čin spáchaný příslušníkem romské národnostní menšiny a přiřadit k tomu titulek „Cikáni znásilnili“. O rozruch v Novém Bydžově se následně postarala DSSS. Svými projevy vyburcovala lidi k většímu strachu a zároveň nenávisti. Setkání starostů pak pouze připomnělo období z roku 1927. Postupně se dostáváme do stádia, kdy slovo „cikán“ ztrácí smysl. „Romové zaútočili mačetami“. Šluknovsko dostává navýšenou policejní podporu a města dotace. Všichni jsou spokojeni. Někteří jsou sebou natolik unešeni, že se nezdráhají křivě obvinit Romy, aby po vzoru absolventa Zvláštní školy dospěli ke své „pětiminutové“ slávě. 

Jaké je asi myšlení patnáctiletého kluka, který denně slyší z médií, od spolužáků, kamarádů o „nepřizpůsobivém“ etniku? Když se beztrestně nechává uvolněné zlo v podobě paušalizace šířit médii? Poté, co si Petr způsobil zranění, jej okamžitě napadá jediná „důvěryhodná“ verze o Romech, kteří po něm požadovali cigaretu. Proč byla tato verze pro něj i pro společnost nejpřijatelnější? Odpověď je jednoduchá. Společenská poptávka.

K tomu, aby se vydal článek pro konzumenta, stačí verze jednoho účastníka, nejlépe někoho, kdo není Rom. Článek pak vypadá důvěryhodně. Romové z Břeclavi dnes mohou za svoji újmu poděkovat serverům Novinky.cz. (16.04.2012 11:15), iDNES (16.04.2012 12:55), ale i TV Nova i TV Prima family. Internetové servery v kombinaci s obrazovou reportáží sugestivně předložily veřejnosti obraz „umučeného patnáctiletého kluka“, který doplatil pouze na to, že neměl u sebe cigaretu. Vše bez ověření, na základě jeho jednostranné výpovědi, avšak s přesvědčivým tvrzením, že se skutek nemohl odehrát jinak. Média ještě několik následujících dní opakovaně tvrdila, že za tímto hrůzostrašným činem stojí tři Romové, ze kterých se postupem času vyklubal Rom pouze jeden.

Na základě zveřejněných reportáží řada romských autorit veřejně tento skutek odsoudila. Břeclavští Romové se stali obětí policejního honu. Dělnická mládež - odnož radikální DSSS (v minulosti rozpuštěná Dělnická strana) uspořádala protiromskou demonstraci, na kterou dorazilo 2 000 lidí. V závěru se asi 200 radikálů pokusilo proniknout do Riegrovy ulice, kterou obývají Romové. Zabránili jim v tom policejní těžkooděnci. Ve společnosti se také zvedla vlna solidarity, emocí a začaly se pořádat různé sbírky. Peníze si Petr odnesl nejen z demonstrace extremistů, ale i z koncertu Michala Davida, kde z jeho ruky přebral šek na 100 000 Kč.

Tuto stránku kauzy média pokryla bravurně. Vyšetřováním však vyšlo najevo, že šlo o smyšlený příběh. Skutek se nestal tak, jak byl mediálně prezentován a Romové jej nespáchali. Patnáctiletý kluk svojí nerozvážností téměř přišel o život, když chtěl na zábradlí provádět akrobatické cviky. Z údajného strachu mamince neřekl pravou příčinu svého zranění. Tato zpráva dostala celou společnost na rozcestí. Je složité opravovat polorozpadlý most. Michal David dostane zpátky svých 100 000 Kč a Petrovi a jeho mamince podle vlastních slov nezávidí situaci, v jaké jsou. „Nebudou to asi mít teď v Břeclavi jednoduché.“ říká. Ani zmínka o tom, že tato lež způsobila Romům, a nejen tamním, řadu nepříjemností.

Jak se dá vnímat soused jdoucí ruka v ruce s extremisty pod rasistickými transparenty? Jak se cítí slušný rodič, vodící děti do školy každý den? Jaké vztahy panují mezi spolužáky? Dokážou snad média zmírnit napětí ve společnosti tím, že se maminka Péti veřejně omluví? Prokážou TV Nova, TV Prima family, servery iDNES či Novinky.cz a jiné dostatek sebereflexe? Naučí se ověřovat zprávy? Obávám se, že tuto újmu se nepodaří zacelit. Média a majoritní občané nejen Břeclavska budou od teď intenzivněji číhat na ony „tři Romy“.

Názor autora nevyjadřuje názor redakce. Autor je předseda o.s. Forum CZ.