V EU zatím není podpora pro sankce proti ilegálním izraelským osadám na Západním břehu

Zákaz obchodování s nelegálními židovskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu zatím nemá potřebnou podporu členských států EU, zopakovala dnes šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Existují podle ní členské země EU s odlišnými názory, a proto se v této otázce zatím nepodařilo pokročit. Kallasová to uvedla před jednáním ministrů obrany v irském městě Wicklow.

Omezení dovozu z nelegálních židovských osad prosazují již delší dobu země jako Irsko, které nyní EU předsedá, Belgie či Španělsko. Jde podle nich o nenásilný nástroj, jak vyvinout tlak na izraelskou vládu, aby zastavila rozšiřování osad, které podle nich ztěžuje možnost dosažení dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Návrh naopak nepodporují Česko, Bulharsko či Slovinsko. Rezervovaný postoj má Německo.

Videa, která přicházejí ze Západního břehu Jordánu a zachycují násilí páchané osadníky, jsou podle Kallasové mimořádně znepokojivá. "Všechny členské státy tyto útoky odsoudily. Otázkou je, co dalšího můžeme udělat," uvedla. "Některé členské státy navrhly, že by měl být zakázán obchod s osadami. Zatím ale nemáme konkrétní návrh, o kterém by členské státy mohly jednat, a také víme, že ne všechny členské státy jsou pro," dodala šéfka unijní diplomacie.

Spory se vedou rovněž o to, zda by se jednalo o obchodní opatření či o sankci. V prvním případě by stačilo schválení kvalifikovanou většinou států, ve druhém případě by ale byla zapotřebí jednomyslnost.

Každá země EU má podle Kallasové právo rozhodovat se sama za sebe, ale musí své rozhodnutí náležitě vysvětlit. "Ukazuje to na problémy, které v EU máme - existují členské státy s odlišnými názory, a právě proto se nám zatím nepodařilo v této otázce pokročit," uvedla. Zmínila ale rovněž, že existuje množství otázek, kde je EU jednotná, například pokud jde o podporu dvoustátního řešení. Evropská unie je rovněž největším dárcem Palestinské autonomie a poskytuje i nejvíce humanitární pomoci Palestincům.

Evropská komise již před dvěma měsíci navrhla státům EU tři možnosti, jak postupovat vůči dovozu z židovských osad, které jsou podle mezinárodního práva považovány za nelegální: zavedení systému dovozních licencí, uvalení sankčních cel, která by zboží cenově znevýhodnila na unijním trhu, nebo právě úplný zákaz dovozu.

čtk, tb