Ústecký kraj schválil vymezení ploch pro těžbu lithia v Krušných horách
Zastupitelé Ústeckého kraje napodruhé schválili vymezení koridoru pro těžbu lithia v Krušných horách. Zpracovatelský závod má být v Prunéřově na Chomutovsku. Místopředseda představenstva společnosti ČEZ Pavel Cyrani řekl, že těžba a zpracování nerostné suroviny, která se využívá při výrobě baterií, s výší investice 42 miliard korun patří mezi největší transformační projekty v Ústeckém kraji. Rozhodnutí zastupitelů je klíčové pro další rozhodování investora o realizaci, uvedl.
Občané v dlouhé debatě vyjadřovali obavy z dopadů na zdraví a kvalitu života, upozorňovali na nestabilní cenu lithia či na možnou změnu postoje k těžbě v Německu. Strach mají z nárůstu dopravy, zničení životního prostředí. Opoziční zastupitelé žádali o vyčíslení částky, kolik peněz z projektu získá Ústecký kraj. K záměru se budou moci vyjádřit samosprávy a další v procesu vlivu na životní prostředí (EIA). Se zahájením těžby investor počítá v roce 2030.
Těžbu plánuje společnost Geomet, v níž většinu vlastní Severočeské doly, člen skupiny ČEZ, zbylých 49 procent má australský holding EMH. Rudu s obsahem lithia chce získávat hlubinným způsobem. Na konci loňského roku ČEZ zveřejnil závěry studie proveditelnosti, podle které těžbě nestojí v cestě žádné technologické překážky. Cyrani uvedl, že investice přinese 4000 míst. V Ústeckém kraji je nejvyšší nezaměstnanost v zemi.
Aktualizace zásad územního rozvoje vymezuje plochy pro technologické zařízení pro těžbu lithia nedaleko Cínovce na Teplicku. Vytěžený materiál se bude do Prunéřova přepravovat vlakem. Nakládat se bude v průmyslové zóně Dukla v Újezdečku na Teplicku, kam ho dopraví z Cínovce dopravník. Studie potvrdila, že na Cínovci je možné těžit 3,2 milionu tun rudy ročně, ze které se vyrobí přibližně 37 000 tun uhličitanu lithného bateriové kvality až pro 1,3 milionu elektrických vozidel, řekl v prosinci mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík.
Mohlo by vás zaujmout:
Nejvíce se těžba dotkne města Dubí. Starosta Jiří Kašpar (ODS) uvedl, že požaduje, aby v memorandu bylo zakotveno, kolik peněz dá investor obcím nad poplatky za vytěžený nerost. Dubí požaduje 100 milionů korun ročně. Cyrani uvedl, že Dubí dostane za 25 let těžby 800 milionů korun jen za vytěžený nerost.
Občané opakovali v debatě, že cena lithia je nestabilní a investor nezohlednil připomínky obcí. Opoziční zastupitel Jan Papajanovský (STAN) řekl, že na prosincovém zastupitelstvu zazněly dotazy, ale odpovědi od investora nejsou dostatečné. Naopak Cyrani řekl, že všechny dotazy byly zodpovězeny.
Názor občanů je podle opozičního zastupitele Jaroslava Foldyny (SPD) klíčový. "Chce se po nás rozhodnutí, které nebudeme moci už změnit," uvedl a podpořil Papajanovského v požadavku na vyčíslení částky, kterou získá z projektu region. Pro změnu zásad územního rozvoje, kterou se vymezuje plocha pro těžbu lithia, hlasovalo 38 zastupitelů, pět bylo proti a pět se zdrželo.
"Kraj bude bojovat za to, aby se stát choval k Ústeckému kraji jako k regionu, který těží strategickou surovinu. Souhlasím s tím, že to nesmí dopadnout jako v minulosti," uvedl hejtman Richard Brabec (ANO). "I pro novou vládu je to strategický projekt," dodal někdejší ministr životního prostředí ve vládě Andreje Babiše.
