Trump pronesl nejdelší výroční projev o stavu země v dějinách, překonal tak svůj rekord - a pochválil se

Projev amerického prezidenta Donalda Trumpa o stavu unie v noci na dnešek trval zhruba hodinu a 48 minut, což je nejdéle v dějinách. Šéf Bílého domu, který v délce projevu k oběma komorám Kongresu překonal i svůj loňský rekord, se věnoval zejména domácí politice a ekonomice a v závěru také zahraniční politice. Prohlásil, že USA jsou silnější a bezpečnější než kdy dřív. Hovořil mimo jiné o rekordním poklesu inflace, sílící ekonomice, poklesu nelegální migrace či bezpečnosti.

Trumpův projev o stavu unie v délce překonal projev demokratického prezidenta Billa Clintona z roku 2000, který tehdy hovořil bezmála 90 minut. Zároveň republikánský prezident překonal svůj loňský projev, který přednesl krátce po návratu do úřadu a který technicky nebyl projevem o stavu unie, ačkoliv byl adresován oběma komorám Kongresu. Tehdy Trump hovořil hodinu a 40 minut.

Historicky nejkratší projev o stavu unie přednesl v roce 1972 republikán Richard Nixon, který k zákonodárcům hovořil bezmála 29 minut.

Zatímco Trump v projevu zmiňoval zejména své úspěchy a nastiňoval priority v nadcházejícím roce, mezi nimiž je mimo jiné boj s korupcí či diplomatické řešení sporu s Teheránem o íránském jaderném programu, nevěnoval se tématům, kvůli nimž se jeho administrativa stala terčem kritiky.

Mezi tato témata patří například kontroverze ohledně zveřejnění spisů o zesnulém sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi. Řada opozičních demokratů v této souvislosti naznačila, že ministerstvo spravedlnosti se pokouší prezidenta v souvislosti s kauzou Epsteina chránit a a selektivně proto některé spisy začernilo či vůbec neodtajnilo.

Epstein byl Trumpovým přítelem, prezident nicméně tvrdí, že přátelství ukončil před mnoha lety a že o jeho trestné činnosti nevěděl. Trump se původně stavěl proti zveřejnění dokumentů, nakonec ho však podpořil, a to i pod veřejným tlakem svých příznivců. Úřady Trumpa v souvislosti s Epsteinem z ničeho neobvinily.

Prezident v projevu, v němž hovořil i o své přísné migrační politice, rovněž nezmínil dva Američany, Renée Goodovou a Alexe Prettiho, které letos zabili imigrační agenti v Minnesotě, všimla si stanice CNN.

čtk, tb