Opoziční poslanci chtějí od Babiše slyšet, podle čeho se rozhoduje, komu letadlo dá a komu ne
Premiér Andrej Babiš (ANO) bude muset Sněmovně písemně vysvětlit, na základě jakých kritérií vláda rozhoduje o poskytnutí letounů pro mise ústavních činitelů. Požádala ho o to dnes při ústních interpelacích poslankyně ODS Jana Bačíková. Důvodem bylo odmítnutí uvolnit letoun pro cestu předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) se zástupci podnikatelů, vědy a kultury na Tchaj-wan. Ministerský předseda, který při interpelacích chyběl kvůli zasedání Evropské rady, musí písemnou odpověď poskytnout do měsíce.
Babiš má mimo jiné sdělit, jaká jsou konkrétní a objektivní kritéria pro poskytování vládních letounů a zda lze vyloučit, že při rozhodování hraje roli politická příslušnost či názory představitelů Parlamentu. "Žádám o uvedení konkrétních parametrů, nikoliv o obecné fráze o úsporných opatřeních či vytíženosti letky," uvedla poslankyně, která vládní odmítnutí označila za svévolné.
Premiér má podle Bačíkové také sdělit, v čem by byla Vystrčilova mise odlišná od cest ostatních ústavních činitelů, kterým byl vládní letoun poskytnut. Poslankyně za odmítnutím vidí možné omezování nezávislého výkonu ústavních rolí parlamentních představitelů, případně návrat k dřívější politice vůči Číně, která byla "neproduktivní a podlézavá" a v praktické rovině nepřinesla konkrétní výsledky. Od Babiše chce vědět, jak hodlá vláda hájit ekonomické zájmy ve vztahu Tchaj-wan a podporovat spolupráci v oblasti vyspělých technologií.
Babiš v minulém týdnu oznámil, že vláda poskytnutí letounu k misi na Tchaj-wan neschválila kvůli tomu, že hodlá dělat pragmatickou, nikoli hodnotovou politiku. Ta podle něj "zničila byznys našich firem v Číně". Čínský režim považuje Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a aktivity ve prospěch této ostrovní země opakovaně kritizuje. Vystrčilovu cestu označil Babiš za výlet, který nic nepřinese, a doporučil mu let komerční linkou. Tento týden Babiš uvedl, že se do Číny nechystá.
Předseda Senátu se proti tomu ohradil s poukazem na to, že tchajwanské investice v Česku jsou vyšší a hodnotnější než čínské. Vládní odmítnutí zapůjčit letoun, který byl podle Vystrčila pro cestu na Tchaj-wan rezervován, označil za podraz a nůž do zad podnikatelům a zástupcům akademické sféry i kultury. Podle předsedy Senátu nyní není jisté, zda se za změněných podmínek budou chtít a dokážou na Tchaj-wan přepravit. Cesta se má uskutečnit na přelomu května a června, Senát pro jistotu dopředu zarezervoval několik míst v lince tchajwanských aerolinií.
Vystrčil poprvé navštívil Tchaj-wan v září 2020 v doprovodu zástupců 36 českých firem, které jsou zaměřené především na moderní a pokročilé technologie. Senátoři a podnikatelé v době epidemie koronaviru za první Babišovy koaliční vlády cestovali tchajwanským letounem, neboť tehdejší české vládní letouny by cestu museli absolvovat s mezipřistáním.
K nelibosti bývalého prezidenta Miloše Zemana a navzdory varování čínského režimu Vystrčil uskutečnil cestu, kterou plánoval už jeho zesnulý předchůdce v čele Senátu Jaroslav Kubera (ODS). Vedla ho k tomu potřeba dát v souladu s polistopadovým vývojem přednost hodnotám a principům, na nichž je ČR založena, před krátkodobými ekonomickými zájmy. Zeman následně přestal zvát Vystrčila na schůzky ústavních činitelů k zahraniční politice.
čtk, tb
