Naše vláda věřila, že dvouprocentní závazek na obranu splnila, reaguje Fiala na Rutteho
Bývalá vláda dělala vše pro to, aby Česká republika splnila závazky vůči Severoatlantické alianci, a věřila v to, že obranné výdaje ve výši dvou procent hrubého domácího produktu splnila. Na síti X to uvedl tehdejší předseda vlády Petr Fiala (ODS) v reakci na vyjádření šéfa NATO Marka Rutteho, že Česko a rovněž Slovinsko a Albánie loni nesplnily závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP.
Fiala dodal, že metodika NATO pro výpočet se proměňuje. Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) ČTK řekla, že NATO využilo novou metodiku pro výpočet plnění závazků a žádné meziresortní výdaje loni neuznalo. "Naše vláda výdaje na obranu výrazně zvýšila a dělala vše pro to, aby Česká republika nejen splnila spojenecké závazky, ale postupně je i překročila v zájmu vlastní bezpečnosti. Vycházeli jsme z dat a informací, které jsme měli k dispozici," napsal Fiala v příspěvku.
"Fakt, že všechny položky z mimoresorních kapitol nám nemusí NATO, jako obranný výdaj, uznat jsem říkala opakovaně na vládě i do médií. Že ale neuznají žádnou mimoresortní položku a použijí novou metodiku zpětně, i mě překvapilo," řekla Černochová. Současná vláda by podle ní měla říct, které položky NATO Česku neuznalo a jak za loňské mimoresortní položky současná vláda bojovala, aby alespoň některé uznány byly. Dodala, že je třeba se z toho poučit a další rozpočty sestavovat už podle nové alianční metodiky.
Černochová dodala, že celé čtyři roky při určování položek do obranných výdajů vláda postupovala podle doporučení tehdejšího velvyslance při NATO Jakuba Landovského, který se podle ní řídil teorií, že čím více položek z jiných resortů, tím lépe. Landovský je nyní vládním zmocněncem pro naplňování závazků vůči NATO.
Rutte ve středu na tiskové konferenci v Bruselu před čtvrtečním jednáním ministrů obrany zemí NATO uvedl, že ačkoliv Česko závazek nesplnilo, česká vláda tvrdě pracuje na tom, aby se jí podařilo dvouprocentní závazek splnit letos.
Fiala uvedl, že jeho vláda pro letošní rok schvalovala výdaje ve výši 2,35 procenta HDP, aby Česká republika měla jistotu, že své závazky vůči NATO splní a překročí. Vytkl současnému premiérovi Andrejovi Babišovi (ANO), že výdaje na obranu snížil o 21 miliard korun, což označil to za nezodpovědné.
Babiš nedávno prohládil, že Česko nejspíš letos nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta HDP. Babiš v květnu novinářům řekl, že na červencovém summitu NATO v Ankaře chce jednat o pravděpodobném nesplnění spojeneckého dvouprocentního závazku.
Babiš na konci dubna řekl, že podle hodnocení NATO Česko loni závazek nesplnilo. Fiala v reakci odkázal na zprávu generálního tajemníka NATO, podle které měli splnit závazek ve výši 2,01 procenta HDP. Ve zprávě je avšak u výdajů na obranu u roku 2025 uvedeno písmeno "e", které dle legendy je zkratkou pro anglické estimated, tedy odhadované výdaje.
Dvouprocentní cíl do roku 2025 spojenci přijali v roce 2014 na summitu ve Walesu. Spojenci loni na summitu v Haagu pak schválili nový závazek zvýšit do roku 2035 výdaje související s obranou na pět procent HDP. Z toho 3,5 procenta mají tvořit přímé obranné výdaje a 1,5 procenta širší investice související s obranyschopností státu.
Současná vláda v rozpočtu na obranu má vydávat z kapitoly ministerstva obrany 1,73 procenta HDP. Nad dvě procenta HDP se dostanou pouze v případě, že by do nich bylo zahrnuto financování projektů souvisejících s obranou na jiných ministerstvech. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) v dubnu řekl, že Česko bude mít letos podle hodnocení NATO obranné výdaje 1,78 procenta HDP.
