Ministerstvo zdravotnictví chce rozšířit paliativní péči po celém Česku
Na rychle rostoucí počet pacientů v závěru života má připravit zdravotnictví nová Strategie rozvoje paliativní péče do roku 2035. Mezi první priority patří rozšíření sítě nemocničních paliativních týmů, lepší dostupnost péče v regionech a vzdělávání lékařů i zdravotních sester. Potřeba tak bude vychovat stovky odborných lékařů a desítky tisíc všeobecných sester, řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) a další zástupci oboru při jejím předtavení.
V Česku ročně umírá kolem 110 000 lidí, zhruba 60 procent z nich potřebuje v závěru života takzvanou paliativní péči. Do roku 2050 očekává ministerstvo zdravotnictví nárůst jejich počtu až o 86 procent. V zemi zároveň žije asi 13 000 dětí se závažným život limitujícím nebo život ohrožujícím onemocněním.
Největší výzvou je podle Vojtěcha rozšíření sítě poskytovatelů paliativní péče. V Česku nyní funguje zhruba 50 nemocničních paliativních týmů, jejich rozmístění je ale podle ministra nerovnoměrné. Zatímco některé kraje mají týmy ve většině nemocnic, v jiných podle ministra chybějí úplně. Ministerstvo chce proto s kraji jednat o jejich vzniku především v krajských nemocnicích.
Další prioritou je podle odborníků posílení personálních kapacit. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška bude potřeba vychovat vyšší stovky lékařů se zaměřením na paliativní medicínu i geriatrii a zhruba 28 000 všeobecných sester. Upozornil také na potřebu rozvoje komunitních týmů v regionech a větší podpory neformálních pečujících, kteří se o nemocné starají v domácím prostředí.
Strategie počítá také se systematickým rozvojem dětské a perinatální paliativní péče. Ministerstvo pro ni poprvé připravilo samostatný plán, který má zlepšit dostupnost péče pro děti se závažnými onemocněními a jejich rodiny.
Součástí prvních kroků je také pilotní program pro praktické lékaře, do kterého se zapojilo 40 ordinací, z toho 30 ordinací praktických lékařů pro dospělé a deset pro děti a dorost. Ministerstvo si od projektu slibuje ověření doporučených postupů pro poskytování paliativní péče v primární péči a podporu vzdělávání praktických lékařů.
První změny se podle ministerstva promítají také do fungování zdravotnických zařízení. Psychiatrická nemocnice Bohnice letos jako první psychiatrická nemocnice v Česku systematicky začlenila specializovanou paliativní péči do svých služeb. Nový multidisciplinární tým propojuje psychiatrii, paliativní medicínu, psychologii, ošetřovatelství a sociální práci. Měsíčně poskytne zhruba 50 až 60 konzultací pacientům a ošetřujícím lékařům.
Strategii rozvoje paliativní péče vláda schválila minulý měsíc. Podobné koncepční dokumenty přijímá i pro další obory zdravotnictví, často jako podmínku pro získání evropského financování. V minulosti schválila například strategie zaměřené na cukrovku, kardiovaskulární onemocnění nebo rakovinu.
