Léto bylo extrémně horké a suché: evropské řeky měly nejnižší průtoky za více než 30 let
Řeky po celé Evropě letos v létě zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než 30 let, uvedla služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letošní léto se podle ní v Evropě vyznačovalo extrémními vlnami veder a suchy, přičemž na konci sezony rekordních 52 procent kontinentu čelilo velmi silné tepelné zátěži.
"Přetrvávající a mimořádná vedra v celé Evropě vedla k tomu, že toto léto bylo na kontinentu třetím nejteplejším v historii měření a u západní Evropy nejteplejším v historii měření," uvádí v tiskové zprávě Copernicus. Letní podmínky nastaly v některých částech kontinentu neobvykle brzy - první velká vlna veder zasáhla velké části západní Evropy koncem května a mimořádně teplé podmínky přetrvávaly po celé léto.
Západní Evropa podle unijní služby zaznamenala nejteplejší léto v historii měření s průměrnou teplotou 21,7 stupně Celsia, což je o 2,5 stupně Celsia více, než činil průměr v období let 1991 až 2020. Překonala tak předchozí rekord z roku 2003. Mimořádná byla podle služby také vytrvalost a geografický rozsah horka, neboť v letošním roce zaznamenala 17 dní, kdy alespoň 60 procent území západní Evropy zaznamenalo teploty nad 30 stupňů Celsia. Pro srovnání: v loňském roce zaznamenala takových dní sedm.
Rozšířená byla v Evropě také takzvaná tepelná zátěž, což je ukazatel toho, jak různá teplotní prostředí působí na lidský organismus a vystavují lidi závažným zdravotním rizikům, uvedl Copernicus s tím, že 52 procent území kontinentu do konce sezony čelilo "alespoň velmi silným podmínkám", což odpovídá pocitové teplotě 38 stupňů Celsia nebo více.
Kvůli dlouhodobému a závažnému suchu Copernicus eviduje "nejzávažnější nízké letní průtoky řek" od roku 1992, tedy od začátku vedení záznamů. "V červenci a srpnu došlo současně k rekordně nízkým nebo téměř rekordně nízkým průtokům na mnoha významných evropských tocích, včetně Rýna, Dunaje, Pádu, Loiry, Rhôny a Seiny," uvádí služba.
Připomněla, že nízké hladiny řek vážně narušily chod mnoha odvětví, včetně nákladní dopravy. "To mělo dopad na dodavatelské řetězce, a zároveň to způsobilo rostoucí tlak na zavlažování, chlazení jaderných reaktorů, výrobu elektřiny ve vodních elektrárnách a dostupnost sladké vody," sdělila služba. "Zdůraznila se tak úzká souvislost mezi změnou klimatu a souvisejícími geopolitickými výzvami, jako je energetická bezpečnost," dodala. Evropská moře byla podle služby po celé léto mimořádně teplá.
Přetrvávající sucho a opakované vlny veder přispěly také k mimořádně aktivní sezoně lesních požárů. Podle Evropského systému informací o lesních požárech (EFIS) byla do 2. září spálená plocha v celé EU téměř dvojnásobná oproti průměru pro toto roční období za období 2006 až 2025, sdělil Copernicus. Obzvláště rozsáhlé požáry sužovaly Španělsko a Francii.
"Evropa zažila v roce 2026 léto, v němž se sbíhaly klimatické extrémy. V rozsáhlých částech kontinentu se současně vyskytovaly rekordní tepelná zátěž, rozsáhlé suché podmínky, mimořádně nízké průtoky řek a neobvykle teplé moře," uvedla vedoucí klimatické sekce služby Copernicus Samantha Burgessová. Důsledky podle ní daleko přesáhly pouhé teplotní rekordy a ovlivnily dostupnost vody, energetické systémy, dopravu, ekosystémy i lidské zdraví.
