Izrael převezme kontrolu nad městem Gaza, shodl se bezpečnostní kabinet
Izraelský bezpečnostní kabinet dnes nad ránem schválil převzetí vojenské kontroly nad městem Gaza, oznámil úřad premiéra Benjamina Netanjahua. Na obsazení celého Pásma Gazy, které měl Netanjahu v plánu, se kabinet neshodl, informovala agentura AP, podle níž okupace města bude znamenat další eskalaci ve 22 měsíců trvající izraelské ofenzivě rozpoutané po teroristickém útoku hnutí Hamás na jihu Izraele. Rozhodnutí již kritizovala izraelská opozice.
Schválený krok je podle prohlášení premiérova úřadu součástí snahy porazit Hamás, napsal web listu The Times of Israel (ToI). Izrael bude zároveň poskytovat humanitární pomoc lidem mimo bojové zóny. Město Gaza na severu pásma je částí zhruba čtvrtiny tohoto palestinského území, které ještě Izrael nemá pod kontrolou, píše ToI.
Ve městě Gaza v současnosti podle ToI žije přibližně 800 000 obyvatel, z nichž mnozí byli v průběhu války již jednou i opakovaně vysídleni. Rozhodnutí převzít kontrolu nad městem znamená, že armáda vydá evakuační příkazy k přesunutí obyvatel na jih pásma a poté zahájí totální blokádu dobývaného města. Předpokládá se, že ve městě a v okolních uprchlických táborech zadržuje Hamás a jeho spojenci většinu izraelských rukojmí. Kritici ofenzivy včetně rodin rukojmí se obávají, že rozšíření bojů do těchto oblastí ohrozí jejich blízké. Podle serveru ToI mohou přípravy na ofenzivu trvat týdny, a to včetně mobilizace rezervistů.
Rodiny rukojmích a jejich podporovatelé ve čtvrtek v noci proti záměru rozšířit vojenské operace protestovali v ulicích Tel Avivu. Podle ToI se jich sešly tisíce. Rozhodnutí bezpečnostního kabinetu již kritizovali představitelé izraelské opozice. Podle Jaira Golana jde o pohromu pro další generace. "Naši synové a vnuci budou hlídkovat v uličkách Gazy, bude nás to stát v průběhu let miliardy, a to vše kvůli politickému přežití a mesianistickým vizím," uvedl Golan s odkazem na Netanjahua, kterému kritici vyčítají, že válku prodlužuje kvůli vlastním politickým cílům, a také s odkazem na krajně pravicové ministry, kteří usilují o židovské osídlení palestinských území na základě biblických nároků. Další opoziční lídr Jair Lapid podle ToI uvedl, že rozhodnutí je v přímém rozporu s názorem armádních a bezpečnostních kruhů. Proti rozšíření války se podle izraelských médií v posledních dnech vymezoval náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir.
Netanjahu před večerním zasedáním kabinetu, které se protáhlo až do rána, televizi Fox News řekl, že jeho země plánuje okupovat celé Pásmo Gazy a poté ho předat nespecifikovaným arabským vládním složkám. O tomto plánu se však prohlášení vydané po schůzce nezmiňuje. Důvodem může být podle AP obava o osud zbývajících rukojmích zadržovaných Hamásem.
Válka v Pásmu Gazy začala 7. října 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok teroristů z Hamásu a jejich spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Koncem listopadu 2023 a letos v lednu a v únoru byla při dvou příměřích velká část rukojmích propuštěna výměnou za palestinské vězně. Nyní je v pásmu na 50 rukojmích, z nichž asi jen 20 je naživu.
Od začátku války bylo při izraelských útocích v Pásmu Gazy podle údajů tamního ministerstva zdravotnictví zabito přes 61 tisíc Palestinců a dalších více než 151 tisíc bylo zraněno, uvedla palestinská tisková agentura WAFA. OSN tato data podle AFP považuje za spolehlivá.
