Dosluhující vláda odmítla návrh na zastavení růstu sociálních odvodů u živnostníků
Vláda v demisi přijala negativní stanovisko k návrhu nastupující koalice ANO, SPD a Motoristů na zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků. Nová sněmovní většina novelu přesto patrně prosadí. Předloha podle podkladů zhorší udržitelnost důchodového systému i nerovnost mezi odvody živnostníků a zaměstnanců. Příští rok se sociální odvody nemají podle předlohy zvýšit, jak to předpokládá konsolidační balíček dosluhující vlády, ale zůstat na letošní úrovni. Živnostníci by měli podle předkladatelů ušetřit nejméně 8580 korun ročně.
Růst odvodů podle dosluhujícího premiéra Petra Fialy vycházel ze zkušeností a poznatků, kdy do důchodového věku a penzijního systému přicházejí první generace polistopadových drobných podnikatelů a často jsou překvapeni nízkou penzí.
Ministr práce a sociálních věcí v demisi Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že podle návrhu by byl odvod na důchodové pojištění nižší o 686 korun měsíčně. "To potom znamená, kdybych to vztáhl k aktuální situaci roku 2026, že důchod, pokud bychom to počítali jen na základě této minimální výměry po 45 letech pojištění, bude o 1652 korun měsíčně nižší," podotkl.
"Je symbolické, že premiér z ODS se loučí tím, že odmítá zabrzdit zvyšování odvodů OSVČ. Vypadá to, že je skutečně přesvědčen, že méně peněz v kapse je pro živnostníky velkou výhodou," uvedla na síti X budoucí ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Měsíční nejnižší vyměřovací základ osob samostatně výdělečně činných, kteří tuto činnost vykonávají jako hlavní, by podle předlohy zůstal pro příští rok na letošní úrovni 35 procent průměrné mzdy. Podle platného zákona vzroste o pět procentních bodů. Předkladatelé uvádějí, že účinnost novely ještě letos se již nestihne. Živnostníci tedy budou muset na začátku roku hradit zvýšené odvody. Pokládaly by se podle předlohy za přeplatek. Živnostníci by o jeho vrácení museli požádat do konce příštího roku.
Výpadek příjmů ze sociálních odvodů odhadlo ministerstvo práce a sociálních věcí na zhruba 3,5 miliardy korun ročně.
Původně činil nejnižší vyměřovací základ čtvrtinu průměrné mzdy. Konsolidační balíček jej podle zdůvodnění novely postupně zvyšoval v letech 2024 až 2026 na 30 procent až 40 procent průměrné mzdy. V případě osob samostatně výdělečně činných, kteří tuto činnost vykonávají jako vedlejší, základ vzrostl o jeden procentní bod na 11 procent. Předloha tento základ ponechává.




