Británie, OSN a další kritizují izraelské rozhodnutí dobýt město Gaza
Rozhodnutí izraelské vlády dále zintenzivnit svou ofenzivu v Gaze je chybné, uvedl v prohlášení britský premiér Keir Starmer a vyzval izraelské vedení, aby tento krok přehodnotilo. Starmer je jedním z prvních světových státníků, kteří reagovali na dnešní rozhodnutí izraelského bezpečnostního kabinetu převzít vojenskou kontrolu nad městem Gaza, kde podle serveru The Times of Israel žije přibližně 800.000 obyvatel. Izraelský krok již odmítly také Španělsko, Nizozemska, Austrálie, Turecko, OSN a další.
"Tato akce nijak nepřispěje k ukončení konfliktu, ani nepomůže k propuštění rukojmích. Přinese jen další krveprolití," uvedl Starmer a vyzval k příměří, k nárůstu přísunu humanitární pomoci do Pásma Gazy a k propuštění všech rukojmích. Opětovně také podpořil dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu - tedy vznik palestinského státu vedle Izraele.
Španělsko důrazně odsuzuje rozhodnutí izraelské vlády eskalovat vojenskou okupaci Gazy, uvedl podle AFP ministr zahraničí José Manuel Albares s tím, že to způsobí další zkázu a utrpení. Zároveň vyzval k trvalému příměří, masivnímu přísunu humanitární pomoci a propuštění všech rukojmí.
Plán Netanjahuovy vlády je chybným krokem, který nepomůže zjistit návrat rukojmí, ani nepřispěje ke zlepšení humanitární katastrofy v Pásmu Gazy. Podle agentury Reuters to uvedl nizozemský ministr zahraničí Caspar Veldkamp.
Turecko podle agentury AFP vyzvalo mezinárodní společenství, aby realizaci rozhodnutí izraelského vedení zabránilo. Cílem izraelského plánu je podle prohlášení tureckého ministerstva zahraničí "nuceně vysídlit Palestince z jejich vlastní země tím, že učiní Gazu neobyvatelnou". Izrael podle Ankary musí okamžitě ukončit válku a zahájit jednání směřující k dvoustátnímu řešení.
Jordánsko ostře odsuzuje plán izraelské vlády, uvedlo podle agentury Petra tamní ministerstvo zahraničí. Plán je podle něj pokračováním politiky extremistické vlády, která systematicky točí na civilní infrastrukturu.
"Austrálie vyzývá Izrael, aby se nevydával touto cestou, která jen dále zhorší humanitární katastrofu v Gaze," uvedla podle stanice ABC australská ministryně zahraničí Penny Wongová, která rovněž podpořila dvoustátní řešení.
K okamžitému zastavení "jeho nebezpečných akcí" Izrael vyzvala Čína. "Gaza patří palestinskému lidu a je nedílnou součástí palestinského území," uvedlo podle AFP čínské ministerstvo zahraničí.
Izraelský plán úplné vojenské kontroly Pásma Gazy musí být okamžitě zastaven, uvedl podle AFP vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk. Takový plán je podle něj v rozporu s rozhodnutím Mezinárodního soudního dvora, podle něhož má Izrael okupaci pásma co nejdříve ukončit. Od izraelského bezpečnostního kabinetu se očekávalo jednání o zabrání celého pásma, o kterém před zasedáním hovořil premiér Benjamin Netanjahu. Nečekané proto bylo oznámení, že kabinet se vyslovil pouze pro vojenskou kontrolu nad městem Gaza, přičemž není jasné, co to bude znamenat pro přilehlé oblasti a jejich obyvatele.
Kritické hlasy vůči rozhodnutí bezpečnostního kabinetu již zazněly i v Izraeli, od opozičních politiků i od fóra rodin rukojmích zadržovaných v Pásmu Gazy teroristickým hnutím Hamás. Proti rozšíření války se podle izraelských médií v posledních dnech vymezoval i náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir.
Válka v Pásmu Gazy začala 7. října 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na teroristický útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Koncem listopadu 2023 a letos v lednu a v únoru byla velká část rukojmích propuštěna výměnou za palestinské vězně při dvou příměřích. Nyní je v pásmu na 50 rukojmích, z nichž asi jen 20 je stále naživu.
Od začátku války bylo při izraelských útocích v Pásmu Gazy podle údajů tamního ministerstva zdravotnictví zabito více než 61 tisíc Palestinců a dalších více než 151 tisíc bylo zraněno, uvedla palestinská tisková agentura WAFA. OSN tato data podle AFP považuje za spolehlivá. Značná část obyvatelstva v Pásmu Gazy čelí podle mezinárodních organizací podvýživě a hladu.
čtk, maf
