Informační servis

Dolní komora ruského parlamentu, Státní duma, podle očekávání schválila Michaila Mišustina ve funkci ruského premiéra. Ve funkci předsedy vlády nahradí Dmitrije Medveděva, který ve středu nečekaně odstoupil poté, co prezident Putin oznámil, že se chystá navrhnout prozatím nepříliš specifikované změny ústavy. V zahraničí málo známý třiapadesátiletý inženýr stojí od roku 2010 v čele ruské federální daňové správy. Je kariérním úředníkem a nemá v podstatě žádné politické zkušenosti, v minulosti se nicméně několikrát ukázal po boku prezidenta Putina. Podle tamních médií byly návrhy reforem, které představil  Putin ve středu v poselství o stavu země, pro všechny překvapením. A Rusko tak - možná dříve, než se plánovalo - vstoupilo do období změny poměrů sil.

Cílem je zajistit, aby Putinovi zůstala hlavní role v Rusku i po roce 2024, kdy mu vyprší současný prezidentský mandát. Podle listu Kommersant není důvod věřit, že Putin své plány v předstihu konzultoval s jinými členy aparátu. Návrhy mohou znamenat konec systému „superprezidenta“ - rozšířily by pravomoci parlamentu, oslabily prezidentský úřad a výrazně posílily Státní radu, která nyní působí jen jako poradní orgán prezidenta a zasedají v ní představitelé ruských regionů. Právě jí by mohl Putin šéfovat, neboť bude v nové mocenské struktuře nadřazená jak prezidentovi, tak oběma komorám parlamentu.

Země visegrádské skupiny (ČR, Slovensko, Maďarsko a Polsko) a Rakousko si ve čtvrtek v Praze potvrdily, že mají stejný názor na otázku migrace: podle nich řešením nejsou kvóty na přerozdělování migrantů, nutné je chránit především vnější hranice EU před převaděči a nelegální migraci. Představitelé V4 a Rakouska se zabývali vzájemným obchodem a víceletým finančním rámcem EU na roky 2021 až 2027: mají za to, že méně peněz by mělo směřovat na unijní administrativu, ale i na bezpečnost.  Rozpory však přetrvávají v pohledu na energetiku. Vídeň podle premiéra Sebastiana Kurze trvá na tom, aby peníze z fondu, který by měl podle Evropské komise pomoci státům v přechodu od uhlí, nemohly být využity na rozvoj jaderné energie.

Česko, Slovensko a Maďarsko naopak chtějí posilovat význam jádra ve svém energetickém mixu, Rakousko usiluje o celoevropský odklon od jaderné energetiky. Kurz zdůraznil, že přechod od uhlí k ekologičtějším způsobům získávání energie považuje za správný, ale z fondu by se měly podporovat obnovitelné zdroje. Unijní fond vznikl pro země, které budou nejvíce zasaženy ukončením používání uhlí;  Česko z něj podle premiéra Andreje Babiše dostalo třetí největší podíl. Slovenský premiér Peter Pellegrini řekl, že transformace na uhlíkovou neutralitu musí být sociálně spravedlivá a nemůže ohrozit vývoj regionů, které doposud žijí z těžby uhlí.

Elitní jednotka slovenské policie zadržela bývalého generálního prokurátora Dobroslava Trnku v souvislosti se zneužíváním pravomocí. Policie ho vyvedla z domu v poutech a obvinila, jde již o druhé jeho stíhání. Prezidentka Zuzana Čaputová označila zadržení za průlom pro spravedlnost na Slovensku. Podle slovenských médií případ souvisí s nahrávkou uniklou z Trnkovy kanceláře, která zachytila rozhovor Trnky ještě jako generálního prokurátora s tehdejším ministrem financí Jánem Počiatkem.

Trnka slíbil Počiatkovi podporu pro jeho postup v kauze státní firmy Tipos. Ta po prohraném sporu poslala na Kypr v přepočtu zhruba 407 milionů, což vyvolalo velkou kritiku opozice a pokus o odvolání Počiatka z funkce. První obvinění Trnky souviselo s tím, že zatajil policii nahrávku odposlechu v korupční aféře Gorila. Už loni se objevily informace o Trnkových nestandardních stycích s podnikatelem Marianem Kočnerem, který je nyní obžalován za objednávku vraždy novináře Jána Kuciaka.

Německá vláda se dohodla se spolkovými zeměmi na ukončení výroby elektřiny z uhlí v roce 2038. Berlín souhlasil, že firmám a spolkovým zemím, kterých se změna dotkne, poskytne kompenzace v celkovém objemu 40 miliard eur, tedy zhruba bilion korun. Část peněz by měla získat rovněž německá těžební společnost Mibrag, kterou vlastní český miliardář Daniel Křetínský. Dohodě předcházelo setkání zástupců spolkové vlády a čtyř dotčených spolkových zemí. Jednání trvalo až do brzkého rána.

Ministryně životního prostředí Svenja Schulze řekla, že osm „velmi starých a špinavých“ elektrárenských bloků má být odpojeno od sítě co nejdříve, první už na konci tohoto roku. Ztrátu produkce elektřiny způsobenou odchodem od hnědého uhlí by podle mluvčího vlády měly kompenzovat nové kapacity k výrobě elektřiny ze zemního plynu ve stávajících elektrárnách, například v braniborské Jänschwalde. Vláda bude podle mluvčího do roku 2043 platit kompenzace také zaměstnancům zasaženým ukončením výroby elektřiny z uhlí.

Policisté v Česku řešili loni 143 vražd, o 27 více než v předchozím roce. Vyplývá to z policejních statistik, které zveřejnilo ředitelství kriminální policie. Jde o součást celkového trendu vzrůstající kriminality – trestných činů policie evidovala 199.221, což je nárůst o 3,5 procenta. „Trend, který byl od roku 2013, kdy kriminalita meziročně klesala, samozřejmě nemohl jít donekonečna. Jednou musel přijít den, kdy se ten klesající trend zastaví a dojde k nějakému drobnému nárůstu. Není to nic dramatického, je to 3,5 procenta. Uvidíme, jak se kriminalita bude vyvíjet do budoucna dál,“ řekl šéf kriminalistů Michal Foit.

U vražd je podle něj nárůst dán tím, že předloňský rok byl výjimečně dobrý, jinak se počet vražd v posledních letech pohyboval v rozpětí 135 až 140 případů. Objasněnost vražd činí 97 procent. Polovina trestných činů jsou činy majetkové, za pozornost podle detektivů stojí nárůst kybernetické kriminality. Celkovou škodu všech trestných činů policie vyčíslila na 24,3 miliardy korun, což je nárůst o šest miliard.

Jako „přístup k pornu na internetu jen se státním svolením“ si polská média vykládají slova jednoho z členů konzervativní vlády. „Lze to udělat například na úrovni prohlížečů. Lze se dohodnout, aby už v základní konfiguraci zablokovaly přístup k některým obsahům. Odblokovat by jej bylo možné speciálním klíčem, který budeme vytvářet a zpřístupníme,“ prohlásil ministr pro digitalizaci Marek Zagórski v rozhlasové stanici RMF FM.

Z kontextu plyne, že ministr by si nejspíš přál jen prosadit takové změny, které by zabránily v přístupu k pornografii dětem. Zvažovaná metoda ale u uživatelů - soudě podle ohlasů - vyvolala velkou kritiku i výzvy ke svržení vlády a také kritiku ohledně neznalosti technických opatření, jako je třeba možnost změnit polohu IP adresy do jiné země. Na otázku, zda existuje nějaká země, které se už něco takového povedlo, Zagórski připustil, že ne v tak komplexní míře, jak si to sám představuje. „Hledáme takové řešení, aby bylo účinné. Není to úplně nemožné. Je to možné,“ ujišťuje ministr.