Vítězství euroskeptiků je třeba zkoumat v každé zemi

V nadcházejících dnech se bude všude v Evropě psát hlavně o posílení euroskeptiků. V Dánsku, ve Velké Británii a ve Francii pravicoví populisté vyhráli volby do Evropského parlamentu - a jako jeden dalších z příkladů jejich vzestupu bude nepochybně zmiňován i výsledek Alternativy pro Německo (AfD). V nejmocnější zemi EU získala kolem sedmi procent hlasů a poprvé bude mít své vlastní europoslance. Bližší pohled však ukazuje, že k zemětřesení nedošlo – silným prohlášení předáků AfD navzdory.

Nejprve krátké představení: AfD argumentuje mírněji než mnohem radikálnější Marine Le Penová nebo Nigel Farage. Není přímo protievropská - tvrdí, že euro škodí jednotné Evropě, a proto požaduje omezení jednotné měny na silné evropské ekonomiky anebo německý návrat k marce. Stranu tvoří liberální ekonomové (dvojkou kandidátky byl někdejší šéf Svazu německého průmyslu Olaf Henkel), národní konzervativci a bývalí členové křesťanských demokratů, kteří odešli na protest proti příliš středové politice Angely Merkelové.

Srovnejme výsledky s evropskými volbami před čtyřmi lety. Hlasovat přišlo v Německu okolo 48 procent oprávněných voličů – o pět procent více než minule. CDU/CSU kancléřky Merkelové získala kolem 35 procent hlasů - ztratila kolem procenta a půl. Sociální demokraté posílili o více než šest bodů na 27,2 procenta. Zelení ztratili procento a půl a podle aktuálních odhadů získávají necelých 11 procent. Levicově populistická Die Linke si drží 7,5 procenta. Liberálové z FDP klesají o osm procent a získávají pouze 3 procenta.

Z těchto čísel vyplývá několik věcí. Zaprvé že proevropští sociální demokraté posílili stejně výrazně jako euroskeptická AfD. Z proevropských stran výrazně tratila jen FDP, která však byla ze zavedených německých stran k Bruselu nejvíce kritická - a teď bojuje o přežití. Partaj, která vloni na podzim poprvé od roku 1949 vypadla z německého parlamentu, opět získala minimum hlasů a bude otázkou, jak se je pokusí vydobýt zpět.

Protievropskou rétorikou? Pro hovoří skutečnost, že mnoho skalních voličů uteklo k AfD. Proti fakt, že šéf strany Christian Lindner je zastáncem eura a integrace, ze které profitují i menší a středně velcí podnikatelé, jádro voličstva. FDP má potíže především kvůli tomu, že zklamala během vládního působení v letech 2009–2013: šéf strany Westerwelle byl nevýrazný ve funkci ministra zahraničí a ostatní ministři nedokázali tváří v tvář realitě plnit utopické neoliberální sliby o nízkých daních a minimálním státu.

Zajímavý je pohled na výsledek koalice křesťanských demokratů CDU/CSU. V jejím rámci výrazně posílila CDU a oslabila bavorská CSU. Ta přitom v kampani vsadila na euroskeptická hesla - a snažila se tím připoutat potenciální voliče AfD. Tahle snaha se zjevně nevyplatila. Hlavní motivací voličů AfD totiž podle sociologů není Evropa a odpor vůči ní, ale protest proti zavedeným stranám. AfD získala o dvě procenta hlasů více než v podzimních parlamentních volbách, v nich však byla vyšší volební účast. Počet hlasů v absolutních číslech zůstal stejný. První analýzy německých sociologů naznačují, že AfD začíná mít tvrdé jádro voličů a tím pádem se může stát trvalým hráčem na politické mapě Německa.

Celá galerie

Z toho všeho vyplývá, že Německo nezažívá žádný silný otřes politické krajiny. Jen se ze zhrzených liberálů, zhrzených konzervativních voličů CDU/CSU a z voličů naštvaných na „systém“ zrodila nová menší strana. Vliv by měla, až kdyby její rétoriku a skepsi vůči euru převzaly velké mainstreamové strany. To se ale ve větším měřítku nedá očekávat – v minulosti nepřevzali ani levicový populismus Die Linke, který míří například proti zahraničním angažmá německé armády nebo proti členství v NATO.

Ve Francii a v Británii skutečně vyhráli euroskeptici. Krátká sonda do Německa ale naznačuje, že zprávy o jejich celoevropské vítězné vlně bude třeba zvlášť kriticky prozkoumat v každé zemi.

P.S. Podle prvních výsledků rakouských voleb se rovněž ukazuje, že zprávy o velkém triumfu euroskeptiků jsou předčasné. Strana svobodných FPÖ sice oproti minulým volbám posílila o sedm procent – ovšem tentokrát nekandidovala jiná euroskeptická strana, která před čtyřmi lety získala osm procent. Tihle voliči tedy jen přešli k FPÖ – a celkově proevropský tábor netratil.