Putinovi pomáhá drahá ropa

Růst ekonomiky o 7,6 procenta, energetická soběstačnost, nízké zadlužení ale také inflace 12 procent, korupce a velké společenské rozdíly. Tak vypadá Rusko na konci éry „Putin-prezident“, a tak nejspíše vstoupí do éry „Putin-premiér“.

Rusko je největší transformující se ekonomikou, a i z tohoto důvodu není přechod k tržnímu systému tak hladký jako v jiných zemích. Její úspěch stojí hlavně na vývozu ropy a zemního plynu. Ne náhodou vykazuje ruská ekonomika průměrný růst v posledních letech, kdy cena ropy neustále stoupá, kolem 7 procent. Ropa posunula svůj rekord na 103 dolarů za barel.

„Pozadu nezůstává ani plyn. Těžký průmysl tak táhne ruskou ekonomiku – třetina HDP jde za ním,“ uvedl pro server Respekt.cz analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. Co se změnilo, je růst kupní síly lidí. Spotřebitelská poptávka zejména střední třídy již vytváří přes 20 procent HDP.

Kupní síla roste

Rusové si mohou díky petrodolarům kupovat čím dál víc. V kombinaci s globálním zdražováním potravin jde o lektvar, jehož výsledkem nemůže být nic jiného než vysoká inflace. Čísla z poslední doby jsou již dvouciferná.

„Taková inflace se nedá ignorovat příliš dlouho. Před volbami se napumpovaly další peníze do ekonomiky, což se dříve či později znovu projeví v tlaku na růst cen,“ upozornil Michl. Rusko přitom pamatuje inflaci ještě o řád vyšší. V devadesátých letech dosáhl růst cen až 875 procent.

Dnešní Rusko se ale deficity státního rozpočtu trápit nemusí. Finance z prodeje ropy a zemního plynu stačí více než pokrýt veškeré výdaje vlády. Posledních několik let tak Rusko splácí své dřívější dluhy Pařížskému klubu věřitelů a Mezinárodnímu měnovému fondu. Ruský veřejný dluh klesnul na podprůměrných 7 procent HDP.

Reformy á la Putin

Ekonomice pomohly také reformy z prvního prezidentského období Vladimira Putina. „Například zavedení nízké rovné daně, což byl hlavní prvek ruské daňové reformy, ekonomice pomohlo,“ uvedl pro server Respekt.cz analytik ČSOB Tomáš Sedláček.

Na druhé straně se podle Sedláčka objevil problém takzvané duální ekonomiky. „Na jedné straně moskevský region s největším podílem nových Mercedesů a na druhé straně regiony, které ze současného růstu příliš nemají,“ tvrdí.

Češi hledají v Rusku příležitosti

Rusko je stále důležitější i pro Česko. Jednak jako cílová země pro export, a také jako příležitost pro investice. Například mladoboleslavská automobilka Škoda Auto zde na konci listopadu otevřela svůj první výrobní závod. „Jde o jeden z klíčových trhů koncernu," uvedl na počátku roku Martin Jahn, který bude od dubna řídit aktivity mateřské automobilky Volkswagen v Rusku.

Analytik Tomáš Sedláček vidí za spoluprací s Ruskem možnost i pro další země. „Platí, že se Česká republika může stát komunikačním mostem mezi východem a západem. Separovat se od Ruska, nevidět v něm potenciál, to už neplatí,“ sdělil.

Výhled nejasný

Před Ruskem stojí do budoucna tři velké výzvy: liberalizovat ekonomiku, snížit inflaci, a především zbavit se závislosti na exportu surovin. „Je to bezvadná injekce na začátek. Tím se ale do dalšího levelu ekonomiky nedostanete,“ upozornil Sedláček.

Pod novým prezidentem, kterým bude nejspíše šéf ropného gigantu Gazprom Dmitrij Medveděv, tak bude stát úkol vyléčit Rusko z holandské nemoci. Moskva bude muset přestat spoléhat na zahraniční poptávku, a soustředit se na zvyšování vlastní produktivity. Zkušenosti s velkými úkoly už ale Medvěděv zřejmě má. Společnost, kterou řídí, má hodnotu téměř 5 bilionů korun, tedy více než činí HDP celé České republiky.